Nominativ jmenovací: Porovnání verzí

František Daneš v roce 1949 zmiňuje (vedle příkladů Trávníčkova prvního typu) spojení „v hotelu Slavia“ a konstatuje, že se nominativ jmenovací v poslední době rozmáhá, tvoří nové typy a stává se zcela běžným, plně zatíženým. Tímto prostředkem jazyk nabývá schopnosti uvádět název něčeho v původním znění, beze změny, v podobě přesného citátu, což je zřejmě nejpotřebnější v jazyce odborném. Nově se prosadivší výraz typu „v okrese Písek“ má podle něj alternativu v užití přídavného jména („v okrese píseckém“), avšak nominativ je v úředním stylu jednodušší a jednoznačnější, z názvů okresů typu Praha-venkov-sever by adjektivní tvar ani nebylo možné vytvořit, a jednotná forma má výhodu při vyplňování formulářů, abecedním řazení atd. V označení krajů byla v té době adjektivní forma oficiálně zachována. U slova „město“ je podle Daneše vlastní jméno vždy v mluvnické shodě, zatímco potenciál slova „obec“ Daneš popisuje shodně se slovem „okres“ (t. j. pouze do města Tábora, ale do obce Tábor či obce táborské). Jako nesprávné hodnotil Daneš použití nominativu jmenovacího tam, kde má vyjadřovat sídlo instituce (např. okresní soud Telč místo okresní soud v Telči), avšak připustil, že i do těchto spojení proniká nominativ jmenovací a místní jména zde začínáme pociťovat jako nedílnou součást vlastního jména. Dalšího nově pronikajícícho kolísání mezi nominativem jmenovacím a jinými způsoby vyjádření si Daneš všiml u názvů firem s názvem majitele. Původní přivlastňovací tvar majitelova jména (hodinářství Jana Pavlíka) se mění v nominativ zejména tam, kde přivlastňovací vztah už necítíme a jméno někdejšího majitele slouží jako značka (nakladatelství Borový), a původní typ názvů ustupuje nové formě anonymních velkých podniků kapitálových, družstevních a národních. Převahu nominativu jmenovacího Daneš konstatoval při uvádění značek zboží nebo výrobků („na [[Psací stroj|psacím stroji]] Hermes“), kde o 13 let dříve popisovala Naše řeč ještě kolísání – případy, na nichž je dokládala, považoval Daneš za výjimky (s kávou Perolou) a i u nich by většina mluvčích dala přednost nominativu. Jako další aktuální použití nominativu jmenovacího uvedl spojení začínající slovem družstvo, továrna, závod, firma. Občasného pronikání nominativu jmenovacího a kolísání si všiml po slovech jako hora, rybník, jezero, řeka, ostrov (na hoře Říp), ač tuto podobu zatím považoval za nespisovnou.<ref name="danes">František Daneš: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4113 Nominativ jmenovací – Několik poznámek], Naše řeč 3-4, ročník 33/1949</ref>