Bedřich Smetana: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: et:Bedřich Smetana, vo:Bedřich Smetana |
|||
Řádek 19:
Smetana se již od svých 4 let na popud svého otce věnoval hudbě. Učil se hrát na housle a později i na klavír. V šesti letech poprvé vystoupil na veřejnosti s předehrou k '''Auberově opeře Němá z Portici''' u příležitosti akademie filosofů.
Po absolvování základní školní docházky šel studovat gymnázium v [[Plzeň|Plzni]], ale studiu se moc nevěnoval. V 15
Poté roku [[1848]] zakládá svůj vlastní hudební ústav a roku [[1849]] se žení s Kateřinou Kolářovou, s níž má během 5
V letech 1856–1861 žije ve švédském [[Göteborg]]u, kde komponuje další polky a řídí koncerty klasické hudby. Při návratu do Čech mu v roce [[1859]] umírá i jeho první žena (zemřela v Drážďanech a jejíž památce Smetana věnoval třetí část kvarteta '''Z mého života'''). V Čechách pak často pobýval v [[Obříství]], kde se v roce [[1860]] oženil podruhé s Barborou („Betty“) Ferdinandovou; ještě se na rok vrátil do [[Švédsko|Švédska]]. Poté se marně ucházel o místo ředitele pražské konzervatoře a potýkal se s finančními problémy.
Řádek 27:
Úspěch mu zajistilo až uvedení opery ''Braniboři v Čechách'' a ''Prodaná nevěsta'', kterou složil v letním sídle v Obříství. Za Branibory v Čechách také získal cenu za nejlepší českou operu. Ale první opravdovou typicky českou operou byla až Prodaná nevěsta. Díky tomuto úspěchu se v roce [[1866]] stal dirigentem orchestru [[Prozatímní divadlo|Prozatímního divadla]].
Po roce [[1870]] se začal zhoršovat jeho zdravotní stav. Náhle trpěl úpornými kožními vyrážkami a řadou dalších obtíží. Až do nedávna se myslelo, že důvodem těchto komplikací byl syfilis. Toto tvrzení však vyvrátil doktor [[Jiří Ramba]], který zkoumal lebku Bedřicha Smetany. Nechal zhotovit rentgenové snímky a lebku přeměřil. Svým výzkumem zjistil, že Smetana měl výrazně menší pravou část obličeje, kterou se v pozdějším věku snažil zakrýt mohutným plnovousem. I další nález ho hodně překvapil, zjistil totiž, že na obličejových kostech měl jednoznačné známky dlouhodobého infekčního zánětu – [[osteomyelitidy]]. Ve zkratce se dá říct, že Smetana jako jedenáctileletý v době, kdy pobýval v Jindřichově Hradci, utrpěl těžké zranění a přechodně ztratil sluch. Došlo k tomu nejspíš při explozi nálože, skleněné láhve naplněné střelným prachem, kterou chlapci zakopali na poli. Výbuch vmetl Smetanovi do obličeje střepy, čerstvě pohnojenou půdu a navíc mu ránu vymyli nečistou vodou z nedalekého rybníka Vajgaru. Vznikl zánět, který Smetana při tehdejší neznalosti antibiotik a dalších léků, jako zázrakem přežil. Jenomže zánět později přešel do chronického stádia a zachvátil mozkové pleny, čímž se podle současného lékařského poznání vysvětlují nejrůznější obtíže, které musel skladatel po celý život snášet.V dobových dokumentech se můžeme dočíst, že ho trápilo
Ani obtíže a hluchota ho ale nezlomily a komponuje dál opery ''Tajemství'', ''Hubičku'' a ''Čertovu stěnu'', oba smyčcové kvartety, klavírní cykly ''Sny'' a ''České tance'', řadu sborových děl, dokončil zde cyklus ''Má vlast'' a začal nový cyklus symfonických tanců ''Pražský karneval''.
Jeho zdravotní stav se prudce zhoršil v roce 1884, a tak musel být [[20. duben|20. dubna]]
[[1884]] převezen do ústavu pro duševně choré
Na stavbě Národního divadla řekl Bedřich Smetana památnou větu „''V hudbě je život Čechů.''“
|