Wikipedie

Neutronové číslo: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odebrána Kategorie:Fyzika částic; přidána Kategorie:Jaderná fyzika za použití HotCat
Doplnění textu, obrázku a referencí.
Řádek 1:
[[Soubor:Atom-struc.svg|náhled|Struktura atomu obecně. Zde atomové jádro (atom core) obsahuje dva protony a dva neutrony, elektronový obal obsahuje dva elektrony.]]
'''Neutronové číslo''' (symbol '''''N''''') určuje počet [[neutronNeutron|neutronů]]ů v [[atomovéAtomové jádro|atomovém jádře]]. Neutronovýmnebo číslemobecně sev lišíatomech různé [[izotop]]y jednohodaného [[Chemický prvek|prvku]],. přiPři psaní [[Symbol prvku|symbolů prvku]] se však zpravidla nepoužívá.
 
Chemické vlastnosti prvků jsou primárně určeny [[Protonové číslo|protonovým číslem]], které mimo jiné určuje pozici prvku v [[Periodická tabulka|periodické tabulce prvků]]. Počet neutronů má jen nepatrný vliv na chemické vlastnosti prvku.
Pro zápis se obvykle používá hmotnostní neboli [[nukleonové číslo]] (''A''), které udává součet protonů a neutronů v jádře. Neutronové číslo proto získáme, pokud od hmotnostního čísla odečteme atomové neboli [[protonové číslo]] (''Z''):<ref group="pozn.">U [[Hyperjádro|hyperjader]] se do nukleonového čísla započítává kromě protonů a neutronů i počet [[hyperon]]ů a uvedený vzorec pro neutronové číslo proto neplatí. Příklad: {{su|a=r|p=10|b=ΛΛ}}Be má 4 protony, 4 neutrony a 2 hyperony Λ, tedy ''N''&nbsp;=&nbsp;4, i když ''A''&nbsp;=&nbsp;10, ''Z''&nbsp;=&nbsp;4 a ''A''&nbsp;−&nbsp;''Z''&nbsp;=&nbsp;6.</ref>▼
:<math>N=A-Z</math>.▼
 
Neutronovým číslem se liší různé [[Izotop|izotopy]] jednoho [[Chemický prvek|prvku]]. Název pochází z řecké předpony ''iso-'' (stejno-) a ''topos'' (místo), protože v [[Periodická tabulka|periodické tabulce]] se nacházejí na stejném místě. Izotopy téhož prvku mají prakticky totožné chemické vlastnosti. Pouze těžší izotopy reagují většinou pomaleji. Tento efekt je nejvýraznější při porovnání izotopů vodíku - lehkého [[Vodík|vodíku]] a [[Deuterium|deuteria]], které je dvakrát těžší. U prvků s větším počtem [[Nukleon|nukleonů]] je rozdíl mnohem menší.
Například izotop [[uran-235]] má hmotnostní číslo ''A''&nbsp;=&nbsp;235, protonové číslo [[Uran (prvek)|uranu]] je ''Z''&nbsp;=&nbsp;92, neutronové číslo je tedy ''N''&nbsp;=&nbsp;235&nbsp;−&nbsp;92&nbsp;=&nbsp;143. Tento štěpitelný uran má tedy v jádře 143 neutronů.
 
Počet neutronů je důležitý především pro jaderné vlastnosti prvku. Pouze 58 stabilních nuklidů má liché neutronové číslo, ve srovnání s 194 se sudým počtem neutronů.
Atomy, které mají stejné neutronové číslo (počet neutronů), ale liší se atomovým číslem (počtem protonů), se nazývají [[izoton]]y.▼
 
== PoznámkySouvisející termíny ==
 
<references group="pozn." />▼
* [[Protonové číslo]] (''Z'') – je počet [[Proton|protonů]] (a tedy velikost kladného [[Elementární náboj|náboje]]) v [[Atomové jádro|jádře]] [[Atom|atomu]]. Je definující vlastností prvků. Protonové číslo se někdy nazývá atomové číslo.
 
* [[Nukleonové číslo]] (''A'') – je celkový počet [[Nukleon|nukleonů]] (tedy [[Proton|protonů]] a [[Neutron|neutronů]]) v atomovém jádře daného nuklidu. Platí rovnice ''A=Z+N''. Nukleonové číslo se někdy nazývá hmotnostní číslo.
* [[Nuklid]] – látka složena z neutrálních atomů stejného druhu, přičemž všechny atomy mají shodné protonové číslo i nukleonové číslo (tedy počet protonů a neutronů v jádře).
* [[Izotop]] – nuklidy stejného prvku, které se liší počtem neutronů v jádře. Mají stejné protonové číslo, ale odlišné nukleonové číslo.
▲Atomy* [[Izoton]] - atomy, které mají stejné neutronové číslo (počet neutronů), ale liší se atomovýmprotonovým číslem (počtem protonů), se nazývají [[izoton]]y.
 
== Výpočet neutronového čísla ==
[[Soubor:Element_identity.png|náhled|100x100pixelů|''X'' - prvek, ''A'' - nukleonové číslo, ''Z'' - protonové číslo.]]
▲Pro zápis prvku ''X'' se obvykle používá hmotnostní neboli [[nukleonové číslo]] (''A''), které udává (součet protonů a neutronů v  jádře) a protonové číslo ''Z'' (počet protonů v jádře). Neutronové číslo protose získámeběžně neuvádí, pokudale odzískáme hmotnostníhoho číslaodečtením odečtemeprotonového atomovéčísla neboli''Z'' [[protonovéod číslo]]nukleonového čísla (''ZA'') podle rovnice:<ref group="pozn.">U [[Hyperjádro|hyperjader]] se do nukleonového čísla započítává kromě protonů a neutronů i počet [[hyperonHyperon|hyperonů]]ů a uvedený vzorec pro neutronové číslo proto neplatí. Příklad: {{su|a=r|p=10|b=ΛΛ}}Be má 4 protony, 4 neutrony a 2 hyperony Λ, tedy ''N''&nbsp;=&nbsp;4, i když ''A''&nbsp;=&nbsp;10, ''Z''&nbsp;=&nbsp;4 a ''A''&nbsp;−&nbsp;''Z''&nbsp;=&nbsp;6.</ref>
 
▲:<math>N=A-Z</math>.
 
Atomy téhož prvku, které mají stejné protonové číslo, ale odlišné nukleonové číslo se nazývají izotopy. Například [[izotop]] [[uran-235]] má nukleonové číslo ''A'' = 235, protonové číslo [[Uran (prvek)|uranu]] je ''Z'' = 92. Neutronové číslo je tedy:
 
<math>N=A-Z</math> = 235 − 92 = 143
 
Tento štěpitelný uran má tedy v jádře 143 neutronů.
 
== Příklady izotopů ==
[[Soubor:204_Isotopes_of_Hydrogen-01.jpg|náhled|300x300pixelů|Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron, Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron, Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden neutron.]]
'''Izotopy uranu'''
 
V přírodě se [[Uran (prvek)|uran]] nachází v nejrůznějších [[Ruda|rudách]], ovšem jen v nízkých koncentracích 0,04 – 3 %. Vyskytuje se zde jako [[směs]] izotopů:
 
* <sup>238</sup>U (99,2742 %)
* <sup>235</sup>U (0,7204 %)
* <sup>234</sup>U (0,0054 %)
 
'''Izotopy vodíku'''
 
* <sup>1</sup>H – [[protium]] (běžný [[vodík]])
* <sup>2</sup>H – [[deuterium]] (značka D)
* <sup>3</sup>H – [[tritium]] (značka T)
 
'''Izotopy uhlíku'''
 
* <sup>12</sup>C – [[uhlík-12]]
* <sup>13</sup>C – [[uhlík-13]] (využívaný v [[Spektroskopie nukleární magnetické rezonance|NMR spektroskopii]])
* <sup>14</sup>C – [[uhlík-14]] (využívaný v [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonové metodě datování]])
 
== Stabilita atomového jádra ==
 
* [[Soubor:Atomove jadro stabilita.png|náhled|305x305pixelů|Segrého diagram (nuklidový diagram) stabilních atomových jader. Stabilita atomového jádra je závislá na poměru protonovém (Z) a neutronovém čísle (N).]]Pouze 58 stabilních nuklidů má liché neutronové číslo, ve srovnání s 194 se sudým počtem neutronů.
* Žádný izotop s lichým počtem neutronů není přirozeně nejhojnějším izotopem svého prvku (kromě [[Beryllium|beryllia]]-9 a [[Platina|platiny]]-195).
* Žádné stabilní nuklidy nemají počet neutronů 19, 21, 35, 39, 45, 61, 89, 115, 123 nebo ≥ 127.
* Většina lichých neutronových čísel má nejvýše jeden stabilní nuklid.
* Kromě neutronových čísel 20, 50 a 82 mají všechna ostatní neutronová čísla nejvýše čtyři stabilní nuklidy (v případě neutronového čísla 20 existuje 5 stabilních nuklidů, v případě 50 také 5, v případě 82 je jich 6).
* Neutronové číslo 82 mají nejstabilnější nuklidy. Existuje šest stabilních nuklidů a jeden radioaktivní nuklid s tímto neutronovým číslem: [[baryum]]-138, [[lanthan]]-139, [[cer]]-140, [[praseodym]]-141, [[neodym]]-142 a [[samarium]]-144, stejně jako radioaktivní prvotní nuklid [[xenon]]-136.
* Pouze dva stabilní nuklidy mají méně neutronů než protonů: vodík-1 a helium-3. Vodík-1 má nejmenší počet neutronů = 0.
* Například [[aktinoidy]] s lichým počtem neutronů jsou obvykle štěpitelné pomalými neutrony, zatímco aktinoidy se sudým počtem neutronů jsou obvykle štěpitelné rychlými neutrony.
 
== Související články ==
 
* [[Atomové jádro]]
 
* [[Nukleonové číslo]]
* [[Protonové číslo]]
 
== Poznámky ==
{{Pahýl}}
▲<references group="pozn." />
 
== Reference ==
{{Překlad|jazyk=de|článek=Neutronenzahl|revize=187743691|jazyk2=en|článek2=Neutron number|revize2=1135368886}}
 
== Externí odkazy ==
 
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Neutronové_číslo“