Osídlování Země: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
kat, pahýl
m Oprava překlepů a gramatických chybiček asi z překladu
Řádek 8:
Lid pobřežní linie postupoval na východ podél pobřeží. Jeho hlavním zaměstnáním byl sběr a rybolov. Vzhledem k tehdy nižší hladině světového oceánu jsou dnes všechny jeho tábořiště pod hladinou. Suché vnitrozemí bylo liduprázdné.
 
Kolem roku 75.000 se moderní lidé ocitli ve východní Asii. Celkový počet modernímoderních lidí na planetě se v té době dá odhadnout na 100.000 osob. a tehdy přišla katastrofa. Kolem roku 74.000 př.Kr. vybuchla obří sopka Toba na Sumatře. Do ovzduší bylo vrženo 3000 km<sup>3</sup> popela a roztavené horniny. Nastalo deset let tmy a chladu. Většina lidské populace byla vyhubena. V Asii přežilo asi 1000 osob v malých, isolovaných skupinách.
 
Po stabilisaci nastalo ale rychlé šíření moderních lidí. Kolem roku 70.000 př.Kr. byla osídlena opět jihovýchodní Asie, což bylo usnadněno tehdejším spojením Malajska, Sumatry a Jávy. Na ostrovech se moderní lidílidé setkali s trpasličí formou přežívajícího [[člověk vzpřímený|člověka vzpřímeného]], který na Jávě vymřel teprve před 50.000 a na ostrově Flores dokonce před 12.000 lety.
 
V jihovýchodní Asii si moderní lidé osvojili námořní plavbu a v letech 60.000/40.000 př.Kr. dosáhli Austrálie, spojené s Novou Guineou. V důsledku vázání vody v polárním ledu byla hladina oceánu nižší než dnes, proto rozsah pevniny byl větší. Přesto je přeprava do Austrálie velkým, i když možná náhodným počinem. V Austrálii jsou první skalní malby doloženy k roku 45.000 př.Kr. a k roku 25.000 př.Kr. první pohřeb žehem na planetě. Z Austrálie pokračovala migrace moderních lidí na Šalamounovy ostrovy, kam dorazili kolem roku 28.000 př.Kr.
Řádek 16:
Mezitím pronikli moderní lidé kolem roku 63.000 př.Kr. do jižní Číny. V této době a v tomto prostoru se předpokládá vznik [[mongoloidní rasa|mongoloidní rasy]] z místních skupin lidu pobřežní linie.
 
Kolem roku 50.000 př.Kr. se změnilo klima, které se stalo teplejším a vlhčím. Údolí Perského zálivu, tehdy ještě bez vody, a Mesopotamie se zazelenaly a umožniliumožnily pronikání moderních lidí do severního Iráku, střední Asie a Evropy. Možná právě tehdy v Mesopotamii a Anatolii došlo k formování [[europoidní rasa|europoidní rasy]], která se pak postupně šířila Předním východem, severní Afrikou, Evropou, Sibiří a severní Čínou.
 
V Anatolii jsou moderní lidíélidé doloženi k roku 45.000 př.Kr. Malá Asie byla spojena s Evropou pevninským mostem, takže Černé moře bylo jezerem. Moderní lidé se dostali do severního Řecka a postupovali přes Balkán do střední a západní Evropy. S nimi pronikala i kultura [[aurignacien]]. Ale tato větev byla celkem neúspěšná.
 
Jiná vlna moderních lidí postupovala z Mesopotamie podél jižního Kaspiku do střední Asie. Kolem roku 43.000 př.Kr. dorazila na Altaj. A zde došlo k velkému dělení.
 
První skupina postupovala na východ a osídliloaosídlila Mongolsko, severní Čínu a Sibiř. V povodí Jany vuniklavznikla kultura [[Djuchtaj]] (20.000/14.000 př.Kr.).Druhá skupina postupovala na jih do Indie, kde vyhubila místní zbytek lidu pobřežní linie.
 
Třetí skupina postupovala na západ přes Ural a Povolží do Evropy. Tato skupina pravděpodobně užívala prajazyk europoidní jazykové nadrodiny, k níž dnes spatří [[Indoevropané]], [[Uralci]], [[Altajci]], [[Paleoasiaté]], [[Eskauletové]] a vzdáleně [[Korejci]], [[Japonci]], [[Ainové]] a [[Amerindové]].
 
V letech 40.000/35.000 př.Kr. se tito moderní lidílidé dostali do Evropy. dnešní Evropané jsou z 80 % jejich potomky, zbytek Evropanů jsou potomci neolitiků z Turecka, kteří přisli do Evropy kolem roku 8500.
 
Výkonné technologiitechnologie jim už umožnily přežít v drsnějším klimatu. Položili základy kultury [[gravettien]]. V Evropě se setkali s neandrtálci. Eurasijské tundry umožňovaly lov stádní zvěře: sobů, koní, turů a mamutů.
 
Moderní lidé a neandrtálci se mohli křížit. Nasvědčuje tomu nález dětské kostry v [[Lagar Velho]]. Kříženci však byli v tom případě nejspíš neplodní, protože moderní člověk dneška nemá žádné neandrtálské geny.
Řádek 36:
Mezitím postupovala východoasijská skupina lidu pobřežní linie k severu. Kolem roku 40.000 př.Kr. se moderní člověk dostal do Japonska, spojeném pevninským mostem s Koreou. Ze severu postupovali europoidi z Altaje, kteří kolem roku 25.000 př.Kr. pronikli jižně od Hoanghe. Europoidní rysy jsou zde doloženy ještě k roku 13.000 př.Kr. a kolem roku 12.000 př.Kr. pronikli europoidi do Japonska, kam přinesli kulturu [[djomon]] a stali se předky Ainů a Rjukjanů. Vlastní Japonci přisli až kolem roku 500 př.Kr. z Koreje s kulturou [[yayoi]]. Po té byli výchoasijští europoidi pravděpodobně asimilováni mongoloidy.
 
Na místě BringovyBeringovy úžiny se rozkládala souš zvaná Beringie. Stala se mostem k osídlení Ameriky v několika vlnách.
 
První vlnu tvořilitvořily skupiny severoasijských europoidů, míšených s mongoloidy. Do Ameriky se dostaly kolem roku 15.000 př.Kr.. Jejich potomci jsou příslušníky [[Amerindská jazyková rodina|amerindské jazykové rodiny]]. Nejstarší osídlení je doložendoloženo v jeskyni Bluefish na Aljašce. Další šíření znemožnila ledová pole. V letech 14.000/12.000 př.Kr. začaly ledovce ustupovat amodernía moderní lidé pronikli do centra Ameriky. Dokladem jejich šíření jsou typické rýhované hroty na velkou zvěř (kultury [[clovis]] z roku 11.5600 př.Kr. a [[folsom]] z let 11.000/9000 př.Kr.).
Moderní lidé této vlny rychle postupovali Amerikou a k roku 11.000 př.Kr. dorazili do Patagonie.