Verze z 28. 1. 2008, 23:29 editovat Daniel Baránek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 479 editací kat, pahýl ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 2. 2008, 21:01 editovat zrušit editaci Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací m Oprava překlepů a gramatických chybiček asi z překladu Přejít na další porovnání →
Řádek 8: Lid pobřežní linie postupoval na východ podél pobřeží. Jeho hlavním zaměstnáním byl sběr a rybolov. Vzhledem k tehdy nižší hladině světového oceánu jsou dnes všechny jeho tábořiště pod hladinou. Suché vnitrozemí bylo liduprázdné. Kolem roku 75.000 se moderní lidé ocitli ve východní Asii. Celkový počet ~~moderní~~moderních lidí na planetě se v té době dá odhadnout na 100.000 osob. a tehdy přišla katastrofa. Kolem roku 74.000 př.Kr. vybuchla obří sopka Toba na Sumatře. Do ovzduší bylo vrženo 3000 km<sup>3</sup> popela a roztavené horniny. Nastalo deset let tmy a chladu. Většina lidské populace byla vyhubena. V Asii přežilo asi 1000 osob v malých, isolovaných skupinách. Po stabilisaci nastalo ale rychlé šíření moderních lidí. Kolem roku 70.000 př.Kr. byla osídlena opět jihovýchodní Asie, což bylo usnadněno tehdejším spojením Malajska, Sumatry a Jávy. Na ostrovech se moderní ~~lidí~~lidé setkali s trpasličí formou přežívajícího [[člověk vzpřímený\|člověka vzpřímeného]], který na Jávě vymřel teprve před 50.000 a na ostrově Flores dokonce před 12.000 lety. V jihovýchodní Asii si moderní lidé osvojili námořní plavbu a v letech 60.000/40.000 př.Kr. dosáhli Austrálie, spojené s Novou Guineou. V důsledku vázání vody v polárním ledu byla hladina oceánu nižší než dnes, proto rozsah pevniny byl větší. Přesto je přeprava do Austrálie velkým, i když možná náhodným počinem. V Austrálii jsou první skalní malby doloženy k roku 45.000 př.Kr. a k roku 25.000 př.Kr. první pohřeb žehem na planetě. Z Austrálie pokračovala migrace moderních lidí na Šalamounovy ostrovy, kam dorazili kolem roku 28.000 př.Kr. Řádek 16: Mezitím pronikli moderní lidé kolem roku 63.000 př.Kr. do jižní Číny. V této době a v tomto prostoru se předpokládá vznik [[mongoloidní rasa\|mongoloidní rasy]] z místních skupin lidu pobřežní linie. Kolem roku 50.000 př.Kr. se změnilo klima, které se stalo teplejším a vlhčím. Údolí Perského zálivu, tehdy ještě bez vody, a Mesopotamie se zazelenaly a ~~umožnili~~umožnily pronikání moderních lidí do severního Iráku, střední Asie a Evropy. Možná právě tehdy v Mesopotamii a Anatolii došlo k formování [[europoidní rasa\|europoidní rasy]], která se pak postupně šířila Předním východem, severní Afrikou, Evropou, Sibiří a severní Čínou. V Anatolii jsou moderní ~~lidíé~~lidé doloženi k roku 45.000 př.Kr. Malá Asie byla spojena s Evropou pevninským mostem, takže Černé moře bylo jezerem. Moderní lidé se dostali do severního Řecka a postupovali přes Balkán do střední a západní Evropy. S nimi pronikala i kultura [[aurignacien]]. Ale tato větev byla celkem neúspěšná. Jiná vlna moderních lidí postupovala z Mesopotamie podél jižního Kaspiku do střední Asie. Kolem roku 43.000 př.Kr. dorazila na Altaj. A zde došlo k velkému dělení. První skupina postupovala na východ a ~~osídliloa~~osídlila Mongolsko, severní Čínu a Sibiř. V povodí Jany ~~vunikla~~vznikla kultura [[Djuchtaj]] (20.000/14.000 př.Kr.).Druhá skupina postupovala na jih do Indie, kde vyhubila místní zbytek lidu pobřežní linie. Třetí skupina postupovala na západ přes Ural a Povolží do Evropy. Tato skupina pravděpodobně užívala prajazyk europoidní jazykové nadrodiny, k níž dnes spatří [[Indoevropané]], [[Uralci]], [[Altajci]], [[Paleoasiaté]], [[Eskauletové]] a vzdáleně [[Korejci]], [[Japonci]], [[Ainové]] a [[Amerindové]]. V letech 40.000/35.000 př.Kr. se tito moderní ~~lidí~~lidé dostali do Evropy. dnešní Evropané jsou z 80 % jejich potomky, zbytek Evropanů jsou potomci neolitiků z Turecka, kteří přisli do Evropy kolem roku 8500. Výkonné ~~technologii~~technologie jim už umožnily přežít v drsnějším klimatu. Položili základy kultury [[gravettien]]. V Evropě se setkali s neandrtálci. Eurasijské tundry umožňovaly lov stádní zvěře: sobů, koní, turů a mamutů. Moderní lidé a neandrtálci se mohli křížit. Nasvědčuje tomu nález dětské kostry v [[Lagar Velho]]. Kříženci však byli v tom případě nejspíš neplodní, protože moderní člověk dneška nemá žádné neandrtálské geny. Řádek 36: Mezitím postupovala východoasijská skupina lidu pobřežní linie k severu. Kolem roku 40.000 př.Kr. se moderní člověk dostal do Japonska, spojeném pevninským mostem s Koreou. Ze severu postupovali europoidi z Altaje, kteří kolem roku 25.000 př.Kr. pronikli jižně od Hoanghe. Europoidní rysy jsou zde doloženy ještě k roku 13.000 př.Kr. a kolem roku 12.000 př.Kr. pronikli europoidi do Japonska, kam přinesli kulturu [[djomon]] a stali se předky Ainů a Rjukjanů. Vlastní Japonci přisli až kolem roku 500 př.Kr. z Koreje s kulturou [[yayoi]]. Po té byli výchoasijští europoidi pravděpodobně asimilováni mongoloidy. Na místě ~~Bringovy~~Beringovy úžiny se rozkládala souš zvaná Beringie. Stala se mostem k osídlení Ameriky v několika vlnách. První vlnu ~~tvořili~~tvořily skupiny severoasijských europoidů, míšených s mongoloidy. Do Ameriky se dostaly kolem roku 15.000 př.Kr.. Jejich potomci jsou příslušníky [[Amerindská jazyková rodina\|amerindské jazykové rodiny]]. Nejstarší osídlení je ~~doložen~~doloženo v jeskyni Bluefish na Aljašce. Další šíření znemožnila ledová pole. V letech 14.000/12.000 př.Kr. začaly ledovce ustupovat ~~amoderní~~a moderní lidé pronikli do centra Ameriky. Dokladem jejich šíření jsou typické rýhované hroty na velkou zvěř (kultury [[clovis]] z roku 11.5600 př.Kr. a [[folsom]] z let 11.000/9000 př.Kr.). Moderní lidé této vlny rychle postupovali Amerikou a k roku 11.000 př.Kr. dorazili do Patagonie.

Osídlování Země: Porovnání verzí