Problémové vyučování: Porovnání verzí

Tomášek a Potužníková<ref>TOMÁŠEK, Vladislav - POTUŽNÍKOVÁ, Eva: Netradiční úlohy. Problémové úlohy mezinárodního výzkumu PISA, Praha, 2004, s. 7 [https://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni-archiv/PISA/PISA-2003/Netradicni-ulohy-Tomasek.pdf Dostupné online.] {{Wayback|url=https://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodni-setreni-archiv/PISA/PISA-2003/Netradicni-ulohy-Tomasek.pdf |date=20190204231114 }}</ref> charakterizují problémovou úlohu takto: ''Řešení problémových úloh představuje schopnost jednotlivce využívat kognitivní procesy k řešení reálných mezipředmětových situací, v nichž není okamžitě zřejmý způsob řešení a které ani typem gramotnosti, ani obsahem nespadají pouze do oblasti matematiky, přírodních věd nebo čtení.''

Podle Volfa se tento postup se používá (vědomě či nevědomě) jako strategie u každé obtížnější fyzikální úlohy.<ref>VOLF, Ivo: ''Fyzikální úlohy (řešené kvalifikovaným odhadem 1)'', Hradec Králové 2010, s. 5-6 [http://black-hole.cz/cental/wp-content/uploads/2010/06/fyzul1.pdf Dostupné online.] {{Wayback|url=http://black-hole.cz/cental/wp-content/uploads/2010/06/fyzul1.pdf |date=20190204230933 }}</ref> Ve fyzikálních soutěžích ([[Fyzikální olympiáda]], [[Fyzikální korespondenční seminář|FYKOS]]) se vyskytují převážně problémové úlohy. Volf píše: ''Některé úlohy vyžadují spojit vědomosti z několika částí fyziky, jiné je možné řešit jenom tehdy,když se uváží informace z techniky nebo z dalších přírodovědných disciplín. (...) nelze jen vybrat vhodný fyzikální vztah a "zbavit se" problému.''<ref>VOLF, Ivo: ''46. ročník fyzikální olympiády v kategorii E a F, Rozhledy matematicko-fyzikální, Vol. 80 (2005), No. 1, 41–47'' [https://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/146087/Rozhledy_080-2005-1_8.pdf Dostupné online.]</ref>