Válka v Jugoslávii: Porovnání verzí

V letech 1991 – [[1995]] probíhala [[Chorvatská válka za nezavislost]]. Když sněm svazové Socialistické republiky Chorvatsko v červnu 1991 vyhlásil nezávislost na Jugoslávii, zareagovali na to Srbové žijící na území bývalé [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]] přáním setrvat v rámci Jugoslávie a proklamací nezávislé [[Republika Srbská krajina|republiky Srbská krajina]] s hlavním městem [[Knin]] a prezidentem [[Milan Martić|dr. Milanem Martićem]], loajální k srbsko-černohorské [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Srbské území nyní zabralo strategické oblasti [[Chorvatsko|Chorvatska]] o rozloze přes 17000 km2, což nechtělo chorvatské vedení nově vyhlášené republiky dopustit, ač bylo toto uzemí obýváno převážně Srby. Po selhání OSN <ref>"AP Report on U.S. Peace Strategy," Associated Press, 13 November 1995</ref> proběhla v srpnu 1995 za podpory letectva [[Severoatlantická aliance|NATO]] rozhodující chorvatská ofenzíva [[Operace Bouře|„Oluja“ (Bouře)]] a došlo k vyhnání srbského obyvatelstva obývajícího toto území déle než tři století. V rukou Srbů se udržela po roce 1995 jen provincie Východní [[Slavonie]], která byla pod správou [[Organizace spojených národů|OSN]] až do roku 1998. Vyhnání zhruba 200 tisíc Srbů se neobešlo bez jejich masového vraždění chorvatskými jednotkami<ref>http://www.euportal.cz/Articles/666-valecny-zlocinec-v-cele-kosova.aspx</ref><ref>"Croat Mob Attacks Nuns in Fleeing Convoy," Patrick Bishop, Electronic Telegraph, 11 August 1995. "Over 1,000 Serbs Missing in Krajina," Tanjug, 28 January 1997.