Arcibiskupské gymnázium Praha-Bubeneč: Porovnání verzí

reformulace úvodu
(→‎Studenti: + Šilhan)
(reformulace úvodu)
'''Arcibiskupské gymnázium v Praze Bubenči''' (přezdívané '''arcík''') vzniklobylo [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] [[gymnázium]] existující v roceletech [[1913]].-[[1950]] Bylonejdříve vedenov [[Tovaryšstvo JežíšovoPraha|jezuityPraze]]-[[Bubenč]]i a([[1913]]-[[1940]]), později přechodně v [[Bohosudov]]ě ([[1947]]-[[1950]]). veVe své době představovalo jedno z nejelitnějšíchnejkvalitnějších [[Gymnázium|gymnázií]] v [[Česko|Českých zemích]]. Jehoa činnostvychovalo bylamnoho násilně ukončena na počátkuvýznamných [[druhá světová válkakněz|druhékněží]], světové války[[řeholník]]ů (zejména jezuitů) a budovudalších zabralyosobností německéčeské úřady[[katolická inteligence|katolické inteligence]].
 
Činnost gymnázia byla násilně ukončena na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] a budovu zabraly německé úřady. Po [[osvobození Československa]] nemohla být škola obnovena v původním místě, protože budovu po německém [[Gestapo|Gestapu]] zabralo československé [[Ministerstvo vnitra]].<ref>http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2007&cislo=1&clanek=rozhovor Petr Havlíček: Dobrodružství „Jeho Sladkosti“ (rozhovor s [[Josef Cukr|Josefem Cukrem]] in ''Bulletin Jezuité''. leden [[2007]])</ref> Proto byla i s většinou [[inventář]]e přesunuta do [[Bohosudov]]a na místo bývalého německojazyčného biskupského gymnázia, které [[Vysídlení Němců z Československa|vyhnáním německého obyvatelstva]] přišlo o žáky. Působila však zde jen krátce, v roce [[1950]] ji [[Komunistický režim v Československu|komunistický režim]] opět zrušil.
 
Ze současných škol lze teoreticky za jeho pokračovatele považovat [[Biskupské gymnázium Bohosudov]]. Současné [[Arcibiskupské gymnázium v Praze]] sídlí jinde a nemá s ním, kromě jména, nic moc společného.