Flettnerův rotor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
část. doplněno dle dewiki a styl. upraveno, ale celkově neozdrojovaný pahýl značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{neověřeno}}
Byly prováděny také pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem jako nosnou plochou. Pokusy o využití Flettnerova rotoru pro všelijaké aplikace se občas objevují znovu.▼
[[Soubor:Magnus Effect at Flettner Rotor Boat.svg|náhled|Princip rotoru]]
'''Flettnerův rotor''' je rotující [[válec]] vystavený proudění větru. Využívá [[Magnusův jev]] k vytvoření síly kolmé na proudění a může být použit na [[Loď|lodích]] podobně jako [[plachta]]. Je pojmenován po [[Anton Flettner|Antonu Flettnerovi]], který si jej nechal patentovat jako lodní pohon.
Magnusův jev spočívá v rozdílném [[tlak]]u proudícího [[plyn]]u na protilehlých stranách rotujícího tělesa (v praxi to je patrné např. při [[tenis]]u, kde míčku udělená rotace způsobuje zakřivení dráhy letu). Boční [[vítr]], který obtéká rotující Flettnerovy válce, vytváří při správném směru otáčení [[podtlak]] na přední straně válce, díky čemuž se loď pohybuje dopředu. Výhodou tudíž má být jednoduchost ovládání oproti [[plachta|plachtám]], a zároveň využití menších motorů k rotaci válců, než by bylo třeba k samotnému pohonu lodi [[lodní šroub|lodním šroubem]].▼
▲Magnusův jev spočívá v rozdílném [[tlak]]u proudícího [[plyn]]u na protilehlých stranách rotujícího tělesa (v praxi to je patrné např. při [[tenis]]u, kde míčku udělená rotace způsobuje zakřivení dráhy letu). Boční [[vítr]], který obtéká rotující Flettnerovy válce, vytváří při správném směru otáčení [[podtlak]] na přední straně válce, díky čemuž se loď pohybuje dopředu. Výhodou
== Historie ==▼
Poprvé jej použil pro pohon lodi ve dvacátých letech [[20. století]] [[německo|německý]] vynálezce [[Anton Flettner]]. V letech 1919-1920 zkonstruoval pokusnou loď [[Buckau]] a stala se technologickým unikátem. Další uplatnění našla technologie u nákladní lodi Barbara se třemi Flettnerovými rotory různých velikostí. Oproti běžným lodím měla o více než polovinu větší [[výkon]]. Přesto se kvůli vyšším nákladům neprosadila v boji s loděmi poháněnými [[Ropa|ropou]]. Definitivně se tato plavidla vytratila z hladin moří v roce 1933.▼
Flettnerův rotor pro lodě nelze zaměňovat s konstrukcí se dvěma protiběžnými rotory od stejného vynálezce, určenou pro vrtulníky (např. [[Flettner Fl 282]] z roku 1941).
Až v roce 1983 se k myšlence vrátil [[Jacques-Yves Cousteau]] s lodí ''[[Alcyone (loď)|Alcyone]]'' a dnes se při snaze minimalizovat použití [[Fosilní palivo|fosilních paliv]] hledají alternativní možnosti pohonu lodí, mezi které technologie Flettnerových rotorů zajisté patří. [[Soubor:Cargo E-Ship 1, Emder Hafen, CN-02.jpg|náhled|Moderní loď s doplňkovým pohonem s Flettnerovými rotory]]▼
▲Byly prováděny také pokusy s letadlem vybaveným Flettnerovým rotorem jako nosnou plochou. Pokusy o využití Flettnerova rotoru pro
▲== Historie ==
V pořadu televizní stanice [[Discovery Channel|Discovery]] byla vyzkoušena metoda, kterou vymysleli Stephen H. Salter a John Latham. Dle jejich teorie by k vyřešení [[Skleníkový efekt|skleníkového efektu]]<ref>http://physicsworld.com/cws/article/news/2008/sep/04/cloud-seeding-ships-could-combat-climate-change</ref> přispěla stavba 1500 robotických lodí poháněných Flettnerovými rotory, jež by rozprašovaly do vzduchu mořskou vodu a tím by zvětšily [[odrazivost]] mraků. Podle plánů vědců by měly být rotory vyrobeny z [[Uhlíkové vlákno|uhlíkových vláken]] a měly by putovat [[oceán]]em rychlostí šesti [[Námořní uzel|uzlů]].▼
▲Poprvé
▲Až v roce 1983 se k myšlence vrátil [[Jacques-Yves Cousteau]] s lodí ''[[Alcyone (loď)|Alcyone]]'' a dnes se při snaze minimalizovat použití [[Fosilní palivo|fosilních paliv]] hledají alternativní možnosti pohonu lodí, mezi které i technologie Flettnerových rotorů
Firma [[Norsepower]] rotorové plachty instalovala v roce 2014 na malou nákladní loď a v roce 2018 na trajekt mezi Švédskem a Finskem. Lodní společnost [[Maersk Tankers]] se v roce 2018 rozhodla otestovat možnost využití energie z větru pro pohon svých nákladních lodí.<ref>[https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/maersk-tankers-testuje-vyuziti-vetru-pro-pohon-svych-tankeru/1658693 Maersk Tankers testuje využití větru pro pohon svých tankerů]</ref>▼
▲V pořadu televizní stanice [[Discovery Channel|Discovery]] byla v roce 2008 vyzkoušena metoda, kterou vymysleli Stephen H. Salter a John Latham. Dle jejich teorie by k vyřešení [[Skleníkový efekt|skleníkového efektu]]
| titul = Cloud-seeding ships could combat climate change
| periodikum = Physics World
| url = https://physicsworld.com/a/cloud-seeding-ships-could-combat-climate-change/
| datum vydání = 2008-09-04
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2022-12-13
}}</ref> Návrh předpokládal, že budou rotory vyrobeny z [[Uhlíkové vlákno|uhlíkových vláken]] a budou se pohybovat [[oceán]]em rychlostí šesti [[Námořní uzel|uzlů]].
▲Firma [[Norsepower]] rotorové plachty instalovala v roce 2014 na malou nákladní loď a v roce 2018 na trajekt mezi Švédskem a Finskem. Lodní společnost [[Maersk Tankers]] se v roce 2018 rozhodla otestovat možnost využití energie z větru pro pohon svých nákladních lodí.<ref>
| titul = Tankery poháněné větrem. Maersk testuje technologii rotorových „plachet“
| periodikum = E15.cz
| url = https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/tankery-pohanene-vetrem-maersk-testuje-technologii-rotorovych-plachet-1350710
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-13
}}</ref>
== Letadla s Flettnerovými rotory ==
[[Soubor:Flettner Rotor Aircraft.jpg|náhled|Prototyp hydroplánu]]
Rotory vytváří sílu kolmou na směr proudícího vzduchu, mohou být tedy použity místo [[Křídlo letadla|křídel]] u [[Letadlo|letadel]]. Při stejné rychlosti zajišťují dokonce mnohem vyšší zdvih oproti obvyklé konstrukci křídel
Roku 1930 byl postaven [[prototyp]] [[hydroplán]]u s rotory místo křídel.
== Reference ==
{{Překlad|de|Flettner-Rotor|227695368}}<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}{{Pahýl}}
[[Kategorie:Plachetnice]]
[[Kategorie:Větrná energie]]
| |||