Jóga: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Úprava vzhledu
Řádek 1:
[[Image:Vrksasana.jpg|thumb|left|240px245px|''Vrksasana'' posice]]
'''Jóga''', v [[dévanágarí]] योग , nebližší český překlad ''sjednocení'', znamená splynutí (sjednocení) individuálního já ([[átma]]n) s universálním bytím (paramátman). Podle [[Pataňdžali]]ho [[Samádhi páda]] 2 je jóga '''zastavení proměn mysli''' (''jóga čittah vrittih nirodhah'') a vysvětluje v [[Sadhana páda]] osm odvětví jógy (''jógánga ánušthánád''), závislých na stavu vědomí (''džňánah díptih''), které vedou ke sjednocení (''vivékah khjátéh''):
 
#'''Jama''' - vývojem správného jednání – pravdivost (''satja''), nenásilnost (''ahimsa''), nesobeckost (''asteja''), mravnost (''brahmačarja'') a bezmajetnost (''aparigraha'')
#'''Nijama''' - vývojem duchovních hodnot - čistota (''šauča''), soucit (''santoša''), askeze (''tapas''), studium véd (''svadhaja''), oddanost nejvyššímu pánu (''íšvarapranidhana'')
#'''Asana''' - vývojem držení těla – (Hatha jóga)
#'''Pranajama''' - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu
#'''Pratjahara''' - vývojem nelpění na objektech smyslů
Řádek 10:
#'''Dhjana''' - vývojem meditace na sama sebe
#'''Samádhi''' - vývojem splynutí se sama sebou
<br />
 
Cestou jógi je možné překonat nepravé ego (''ahankára''). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými. Podle filosofie Jógy je pravou podstatou existence (''sat, čit, ánanda''). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (''[[mókša]]''). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy ([[daršan]]y) různě definována.