Verze z 25. 1. 2008, 12:13 editovat VolkovBot (diskuse \| příspěvky) 141 688 editací m robot přidal: hr:Joga ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 1. 2008, 18:24 editovat zrušit editaci 85.13.98.107 (diskuse) Doplnění obrazkem a přepracování úvodu. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Image:Vrksasana.jpg\|thumb\|left\|235px\|''Vrksasana'' posice]] '''Jóga''' (v [[sanskrt]]u ''spojení'', český ekvivalent ''jho'') je pojem označující soubor nauk o metodách ovládání tělesných a duševních funkcí člověka zahrnujících tělesná cvičení, koncentraci, [[Meditace\|meditaci]] a [[Askeze\|askezi]]. Původním cílem je dosažení vyšších duchovních stavů a oproštění se od hmotné existence. Dnes, zvláště v západních zemích, se zdůrazňují spíše fyzické aspekty, které jsou z hlediska tradice považovány za úvodní úroveň. '''Jóga''', v [[dévanágarí]] योग , nebližší český překlad ''sjednocení'', znamená splynutí (sjednocení) individuálního já ([[átma]]n) s universálním bytím (paramátman). Podle [[Pataňdžali]]ho [[Samádhi páda]] 2 je jóga '''zastavení proměn mysli''' (''jóga čittah vrittih nirodhah'') a vysvětluje v [[Sadhana páda]] osm odvětví jógy (''jógánga ánušthánád''), závislých na stavu vědomí (džňánah díptih), které vedou ke sjednocení (vivékah khjátéh): #'''Jama''' - vývojem správného jednání – pravdivost (''satja''), nenásilnost (''ahimsa''), nesobeckost (''asteja''), mravnost (''brahmačarja'') a bezmajetnost (''aparigraha'') Cílem je spojení individuální bytosti, [[duše]] neboli vlastního já (''átman'') s Bohem, nejvyšším Já (''paramátman'', ''[[brahman]]''). Pomáhá žákovi překonat nepravé ego (''ahankáru''), tj. iluzi individuální bytosti o nezávislosti na Bohu, ostatních bytostech a vesmíru. Toto falešné ego nám zastírá pohled na pravou podstatu vlastní bytosti a činí nás nešťastnými. Touto pravou podstatou je absolutní Bytí, Vědomí a Blaženost (''Sat, Čit, Ánanda''). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (''mókša''). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy různě definována. Dvě základní pojetí jsou [[advaita]] (absolutní jednota) a [[dvaita]] (jednota záměru při zachované individuální totožnosti). #'''Nijama''' - vývojem duchovních hodnot - čistota (''šauča''), soucit (''santoša''), askeze (''tapas''), studium véd (''svadhaja''), oddanost nejvyššímu pánu (''íšvarapranidhana'') #'''Asana'' - vývojem držení těla – (Hatha jóga) #'''Pranajama''' - vývojem vdechu, výdechu a zadržení dechu #'''Pratjahara''' - vývojem nelpění na objektech smyslů #'''Dharana''' - vývojem zaměření smyslů #'''Dhjana''' - vývojem meditace na sama sebe #'''Samádhi''' - vývojem splynutí se sama sebou Cestou jógi je možné překonat nepravé ego (''ahankára''). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými. Podle filosofie Jógy je pravou podstatou existence (''sat, čit, ánanda''). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (''mókša''). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy ([[daršan]]y) různě definována. Je známo mnoho druhů jóg, mezi ty nejzákladnější patří:▼ ▲Je známo mnoho druhů ~~jóg~~jógy, mezi ty nejzákladnější patří: '''Hathajóga''' - (část [[Pataňdžali]]ho klasické '''aštangajógy''') jóga fyzických cvičení, využívající tzv. ásan - různých terapeutických poloh těla, které vitalizují celý organismus a mají vliv i na pránické, tj. enegetické tělo člověka. '''Bhaktijóga''' - jóga lásky a odevzdanosti Bohu. V této józe žák, [[bhakta]], uctívá Boha v některé jeho podobě či formě ([[Višnu]], [[Šiva]], ~~[[Šakti]], atd~~ap.) a odevzdává svůj život božstvu. Láska a sebeodevzdání pak ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení. '''Džňánajóga''' - jóga poznání, moudrosti. Jogín studiem, meditacemi a koncentrací dospívá k sebepoznání, osvícení. '''Rádžajóga''' - královská jóga, tzv. osmistupňová stezka, stezka pevné vůle a sebekázně. Využívá ásan, pránájámy, meditací, koncentrací a krijí. '''Karmajóga''' - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem. Touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i [[vědomí]]. '''Kundaliníjóga''' - jóga pozvedání energie zvané kundaliní šakti. Jogín pracuje s [[Čakra\|čakrami]], energetickými centry v pránickém těle, a nádími, drahami, jimiž energie proudí. '''Gurujóga''' - Jóga uctívání mistra. Žák dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra, [[~~gurua~~guru]]. Adept se postupně seznamuje s Pataňdžaliho aštangajógou, osmidílnou stezkou: 1. jama, 2. nijama, 3. asána, 4. pránajáma, 5. pratjáhára, 6. dhárána, 7. dhjána, 8. samádhi. Sám Pataňdžali je považován za zakladatele filozofie jógy. Žil patrně ve 2. století př. Kr. a o jeho osobě se nezachovaly žádné bližší informace. Jeho dílo se jmenuje ''Jógasútra'' (či Jógasútry). Přehled hlavních druhů jógy podává [[Bhagavadgíta]], která vyzdvihuje dvaitu (2.12) a bhaktijógu jako nejvyšší úroveň jógy. ~~Ochráncem jógy je [[Šiva]], nazývaný též Mahájogí(n). Jeho ženským protějškem je [[Šakti]].~~ == Literatura == Řádek 28 ⟶ 34: == Podívejte se také == [[Pět tibeťanů]] ~~{{náboženský pahýl}}~~ [[Kategorie:Hinduismus]]

Jóga: Porovnání verzí