Wikipedie

Dharma: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m změna kat
Úprava vzhledu, přidání obrázku Symbol dharmy uprostřed indické vlajky
Řádek 1:
'''Dharma''' (je odvozeno od [[sanskrtSanskrt|sanskrtského]]) slovního kořene ''dhri'', a znamená '''dhammazpůsob bytí'''. Termínu musí být porozuměno v jeho metafyzickém významu, což je soulad s božským nebo tvořivým principem činným v individuu nebo v přírodě. Představuje individuální '''vnitřní zákon''', který musí být následován, jestliže individuální život má být v souladu s přírodními zákony a ([[PáliBrahma|pálíuniverzální podstatou bytí]]). Dharma je původem [[Indie|indický]] [[Náboženství|náboženský]] a [[FilosofieIndická filosofie|filozofickýfilosofický]] termín, který se používá ve dvou významech:
[[Image:Flag of India.svg|thumb|right|300px|Symbol ''Dharmy'' uprostřed indické vlajky]]
 
==* '''Dharma (dharmy) ve významu jev (jevy) ==nauka'''▼
* '''Dharma ve významu jevů'''
<br />
== Dharma ve významu nauka ==
{{Buddhismus}}▼
'''dharmaDharma''' ([[sanskrt]], v [[páli]] '''dhamma''') – volně překládáno jako zákon nebo cesta., je Pojempojem používaný v dálnovýchodních [[náboženství|náboženstvích]]. Jednoduše řečenoJedná se: jedná1. o cestu k univerzální pravdě, a zároveň2. o univerzální pravdu samotnou, a 3. způsob života vedoucí k minimální akumulaci [[karma (buddhismus)|karmy]]. a jePodívejte protose nejrychlejšítaké cestouna: k osobnímu vysvobození.
 
* [[tři klenoty]]▼
=== Význam a původ slova ===
Slovo dharma je používáno ve většině, respektive všech filozofiích a náboženstvích [[Indie|indického]] původu (tzv. dharmová náboženství), zejména [[Hinduismus|hinduismu]] (Sanátana Dharma), [[Buddhismus|buddhismu]] a [[Džinismus|džinismu]]. Ve své nejstarší podobě, ''dharmam'', se poprvé objevilo ve [[Védy|Védách]]. Je obtížné poskytnout stručnou definici dharmy, vývoj pojmu má za sebou dlouhou a pestrou historii a je mu přisuzován rozsáhlý soubor významů a interpretací od „spravedlnosti“ až po „náboženství“.▼
 
▲Slovo dharma je používáno ve většině, respektive všech filozofiích a náboženstvích [[Indie|indického]] původu (tzv. dharmová náboženství), zejména [[Hinduismus|hinduismu]] (Sanátana Dharma), [[Buddhismus|buddhismu]] a [[Džinismus|džinismu]]. Ve své nejstarší podobě, ''dharmam'', se poprvé objevilo ve [[Védy|Védách]]. Je obtížné poskytnout stručnou definici dharmy, vývoj pojmu má za sebou dlouhou a pestrou historii a je mu přisuzován rozsáhlý soubor významů a interpretací od „spravedlnosti“spravedlnosti až po „náboženství“náboženství.
„Dharma“ je odvozeno od slovního kořene ''dhri'', které jednoduše znamená „způsob bytí“. Termínu musí být porozuměno v jeho původním (tj. metafyzickém) významu, což je soulad s božským nebo tvořivým principem činném v individuu nebo v přírodě. Představuje individuální vnitřní „zákon“, který musí být následován, jestliže individuální život má být žit v souladu s božskou vůlí nebo univerzálním zákonem všehomíra.
 
== Dharma ve významu jevů ==
Podívejte se také na:
▲* [[tři klenoty]]
 
SlovoSanskrtské slovo dharma je utvořenoje zodvozeno ze slovního kořene „dhar“''dhar'' („nést“nést) a označuje v [[Buddhismus|buddhismu]] '''jevy „nesoucí“nesoucí skutečnost'''. Dharma, respektivenebo také dharmy se proto nejčastěji překládají jako jevy, někdy nepřesně jako [[atom]]y. Nauka o dharmách je pokusem odvodit poslední principy všeho existujícího. Mnoho indických systémů usilovalo o výčet takových principů, na nichž je založeno všechno existující: Džinisté hovořili o džívovi jako trvalé podstatě, filosofie sánkhja učila dualitu prahmoty a věčné duchovní monády, pro [[šramana|šramanu]] Adžitu Kešakembalu byly posledními skutečnostmi jedině materiální prvky. V [[upanišady|upanišadách]] se jako jediný prvotní princip objevuje [[Bráhma]], který vytvořil svět a bytosti.▼
▲== Dharma (dharmy) ve významu jev (jevy) ==
 
▲{{Buddhismus}}
== Různé interpretace ''dharmy'' ==
▲Slovo dharma je utvořeno z kořene „dhar“ („nést“) a označuje v [[Buddhismus|buddhismu]] jevy „nesoucí“ skutečnost. Dharma, respektive dharmy se proto nejčastěji překládají jako jevy, někdy nepřesně jako [[atom]]y. Nauka o dharmách je pokusem odvodit poslední principy všeho existujícího. Mnoho indických systémů usilovalo o výčet takových principů, na nichž je založeno všechno existující: Džinisté hovořili o džívovi jako trvalé podstatě, filosofie sánkhja učila dualitu prahmoty a věčné duchovní monády, pro [[šramana|šramanu]] Adžitu Kešakembalu byly posledními skutečnostmi jedině materiální prvky. V [[upanišady|upanišadách]] se jako jediný prvotní princip objevuje [[Bráhma]], který vytvořil svět a bytosti.
 
[[Gautama Buddha|Buddha]] odmítal jakoukoli spekulativní interpretaci světa, i tento pojem vychází z přímého pozorování skutečnosti. [[Gautama Buddha|Buddha]] nepřijímal závěry, které by nebyly ověřitelné přímým pozorováním. Podle toho vychází buddhistická analýza skutečnosti z bezprostředního pozorování s cílem vnímat poslední principy jako skutečnosti, působící za jevy, které označuje jako dharmy. Dharmy jsou skutečnosti, které při analytickém pozorování světa jevů již nejsou dále rozložitelné. Živé bytosti, jejichž funkce jako tělo, vnímání a cítění jsou rozdílné, nejsou proto dharmy. Ani složené věci z přírody a lidské produkce nejsou dharmy, nýbrž výsledky spolupůsobení různých dharm. Jen to, co nelze odvodit z něčeho jiného, se nazývá dharma.
 
== Čtyři elementy ''dharmy'' ==
 
Ve své analýze člověka rozlišuje [[Gautama Buddha|Buddha]] pět skupin dharm, doslova houfů ([[skandha]]): tělo, pociťování, vnímání, volní činnost ([[sankháry|sanskára]]) a vědomí. Zatímco tělo je rozložitelné na čtyři elementy – dharmy: zemi (pevné skupenství), vodu (tekuté skupenství), oheň (teplo) a vzduch (pohyb), nelze například u dharmy vědomí, schopnosti vnímání, rozpoznat další složky.
 
== Bezpodstatnost ''dharmy'' ==
 
Každá dharma je bezpodstatná ([[anattá|anátman]]). [[Anattá|Anátman]] je negace [[átman]]a. V [[upanišady|upanišadách]] se jako [[átman]] označuje věčná [[monáda]] v každé živé bytosti, identická s [[bráhma]]. Kdyby dharmy měli podstatu, jednalo by se o konečné jevy. Tento pojem by tím zastupoval něco, co se skládá samo ze sebe, existující nezávisle na nečem jiném a je tedy absolutní. Ačkoli dharmy jsou poslední poznatelné principy, nemají takovou absolutní existenci, jsou bezpodstatné ([[anattá|anátman]]). Každá dharma je ve svém trvání závislá na jiných dharmách. Také vysvobození ([[Nirvána (buddhismus)|nirvána]]) je skutečnost, již nelze analyzovat, je tedy dharmou. Avšak na rozdíl od ostatních dharm, je [[Nirvána (buddhismus)|nirvána]] nepodmíněná a nezávislá.
----
(pozn.: pojmy jsou uváděny v [[sanskrt]]u, není-li uvedeno jinak)
 
== Literatura ==
Filipský Jan, Vacek Jaroslav, Bhagavadgíta neboli Zpěv Vznešeného, Nakladatelství Votobia Praha 2000, ISBN 80-7220-028-3
 
[[Kategorie:Sanskrtské buddhistické pojmy|Dhamma]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dharma“