Jiří Bedřich Josef Wilczek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m nedoklep
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy
Řádek 115:
| wikicitáty =
}}
[[Soubor:Náhrobník_Georg_Friedrich_Joseph_Wilczeck.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|267px|Náhrobník Georga Friedricha Josepha Wilczecka]]
'''Jiří Bedřich Josef Wilczek''' ([[Němčina|něm.]] ''Georg Friedrich Joseph Wilczeck''), svobodný pán z Dobré Zemice a Hlučína ([[22. červenec|22. července]] [[1711]] asi [[Velké Kunčice]] – [[6. červenec|6. července]] [[1771]] [[Děčín]]) byl český [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] [[duchovní]], domácí [[prelát]], [[probošt]] [[Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském|kapituly Všech svatých na Pražském hradě]], [[kanovník]] ve [[Kolegiátní kostel Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v Hlohově|Velkém Hlohově]], děkan v Děčíně a spisovatel.<ref name="Kasík">{{Citace periodika
| příjmení = Kasík
| jméno = Stanislav
| autor =
| odkaz na autora = Stanislav Kasík
Řádek 137:
 
== Život ==
Narodil se zřejmě ve Velkých Kunčicích Bedřichovi Jiřímu Františkovi svobodnému pánovi Wilczekovi a jeho ženě Heleně svobodné paní ze Saint Genois. Z genealogických souvislostí lze odvodit, že byl pravděpodobně posledním mužským členem linie Wilczeků, svobodných a korouhevních pánů z Dobré Zemice a Hlučína. [[Wilczkové|Wilczekové (Vlčkové)]] patří ke staré hornoslezské šlechtě.<ref name="Kasík" />
 
Po skončení studií v Římě získal doktorát teologie. V Římě nechal zhotovit, podle vzoru z [[Bazilika Panny Marie Sněžné|baziliky Santa Maria Maggiore]], kopii milostného obrazu Panny Marie. Jako student bohosloví získal v Římě velkou úctu k tomuto obrazu. Kopii Wlczekovi posvětil papež [[Benedikt XIV.]] (1740–1758). Jako kněz působil v letech 1741–1771 v [[Římskokatolická farnost – děkanství Děčín I|Děčíně]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Černý
| jméno = Josef
| odkaz na autora =
| titul = Historie naší farnosti
Řádek 179:
| isbn =
| jazyk = němčina
}}</ref>
 
Zachovalo se jeho literární dílo z roku 1762 ''Lehr-Satz von der Lage der Erden''<ref name="Scholtzen">{{Citace monografie
Řádek 241:
:dne 22. července. Zemřel ve věku 60 let.
:Milé ovečky postaráno je o pastýře,
:který se třicet let staral o vás.<ref name="Kasík" />
|}
Součtem římských číslic v chronogramu vzniká letopočet 1771 (podtržením písmen jsou označeny kontrakce slov, které v originálním textu jsou nad písmeny v podobě stejných vodorovných čar).
 
=== Erb ===
Na náhrobní desce se vyskytuje také jeho erb.<ref name="Kasík" /> Tento erb se také nachází pod portrétem na titulní straně jeho knihy ''Lehr-Satz von der Lage der Erden''.<ref name="Scholtzen" /> Tvar štítu znaku v dolní části náhrobní desky opakuje již jednou použité téma [[Ornát|kasuly]]. Ve štítu je figuru kozla ve skoku. Na štítu stojí korunovaná turnajová přilba s klenotem kozla vyskakujícího. Z horních rohů štítu se odvíjejí rozviliny. Na rozvilině vpravo leží kosmo mitra a vlevo šikmo vyniká berla se závitem stáčeným dovnitř. Při patě štítu je z každé strany štítonoš v podobě skákajícího kozla. Ti stojí na [[Rozvilina|rozvilinové]] [[Arabeska|arabesce]] vinoucí se pod štítem.
[[FileSoubor:Vlčkové (Wilczek).jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Erb rodu Vlčků (Wilczeků) ]]
Znak na náhrobníku děkana Wilczeka v Děčíně je oproti erbu rodu Wilczeků jednodušší a v detailech také trochu jiný. Figura ve štítu se přidržuje rodové erbovní tradice a zpodobňuje kozla a nikoliv [[kamzík]]a. Není zřetelné trojvrší, na kterém by měl kozel stát. Stejně tak nelze vypozorovat pás přes hruď kozla. Výtvarné pojetí celého znaku nese zjevné známky heraldického úpadku, typického pro tzv. [[Baroko|dobu copovou]]. Celý znak budí dojem, že v mnohém nebyl pochopen význam a smysl všech jeho součástí. Například rozviliny vycházející z horních rohů štítu, jsou zřejmě výsledkem neznalosti funkce přikryvadel. Ty u přilby chybí. Podobně však mohlo dojít k záměně významu dvou pruhů látky zvaných fimbrie a splývajících ze zadní týlové části mitry, resp. pruhu látky pojmenovaného [[velum]] nebo sudarium, kterým bývala doplňována berla. Berla opatřená pruhem látky patřila nižším církevním hodnostářům, jimž ceremoniál, na rozdíl od [[biskup]]ů, [[arcibiskup]]ů a [[Patriarchát (církev)|patriarchů]], nedovoloval nosit rukavice a berla nesměla být uchopena holou rukou. Držela se pomocí pruhu bílé látky.
 
Při popisu znaku na náhrobníku bylo při berle zdůrazněno, že její závit směřuje dovnitř. U některých znaků církevních hierarchů jsou berly otočené závitem ven, t. j. směrem od štítu. Odlišnost postavení berly byla dána rozdílností pravomocí jednotlivých hodnostářů. Závit dovnitř označuje pravomoce, které je možné uplatňovat pouze uvnitř církevní instituce, v našem případě konkrétně uvnitř kapituly u Všech svatých na Pražském hradě, kde byl děčínský děkan Wilczek [[probošt]]em. U znaků biskupů a arcibiskupů označovala berla otočena závitem ven působnost pravomocí v celé [[Diecéze|diecézi]]. Mitra, čili [[infule]], nebyla odznakem proboštů. Ale někteří z církevních hodnostářů, jakými byli například představitelé mužských i ženských klášterů anebo kapitul, obdrželi tzv. právo [[Pontifikálie|pontifikálií]]. K nim patřila mitra a berla jako zvláštní vyznamenání, které je stavělo na roveň biskupů. Děkan Wilczek, jako infulovaný probošt, měl právo pontifikálií užívat.
 
V nápise na náhrobní desce děkana Wilczeka je zmíněn jeho titul domácího preláta Království českého. Tento titul souvisel původně s funkcí královského kaplana a náležel proboštu kapituly u Všech svatých, na rozdíl od titulu kaplana českého krále, který patřil [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckému arcibiskupovi]].<ref name="Kasík" />
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
Řádek 274 ⟶ 275:
[[Kategorie:Kanovníci kapituly Všech svatých]]
[[Kategorie:Narození 22. července]]
[[Kategorie:Narození v roce 1711]]
[[Kategorie:Úmrtí 6. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 1771]]