Šáhruch: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pokračování
další kus
Řádek 1:
'''Zillulláh Hast Sultán bar Salatin-e Džahán Šáh-e Šáhhán Šáh-e Džahán Šáhruch Šáh''', zkráceně '''Šáhruch Šáh''' ([[Perština|persky]] {{Cizojazyčně|fa|'''شاهرخ'''}}‎&lrm; ; [[21. březen|21. března]] [[1734]] [[Isfahán]] – asi květen [[1796]] [[Damghán]]), byl [[Írán|perský]] [[Šáhanšáh|šáh]] z [[dynastie]] [[Afšárovci|Afšárovců]] panující v letech [[1748]]–[[1749]] a [[1750]]–[[1796]], v druhém období své vlády prakticky jen v [[Chorásán]]u na severovýchodě Íránu. Šáhruch byl nejstarším synem prince [[Rezákulí|Rezákulího Mírzy]],<ref>Šáhruchovou matkou byla Fátima Sultán Begúm, dcera šáha [[Husajn Šáh|Husajna]], takže princ byl po přeslici spřízněn se [[Safíovci]].</ref> zavražděného [[Ádil Šáh|Ádilem Šáhem]] v roce [[1747]], a vnukem [[Nádir Šáh|Nádira Šáha]], zakladatele afšárovské dynastie.
 
Na trůn teprve čtrnáctiletého Šáhrucha vynesly politické zmatky v roce [[1748]], jejichž důsledkem bylo svržení Ádila Šáha a převzetí vlády jeho bratrem [[Ibráhím Šáh|Ibráhímem]], mladším synem [[Muhammad Ibráhím Chán|Muhammada Ibráhíma Chána]]. Šáhruchova korunovace proběhla jen týden po Ádilově pádu, [[1. říjen|1. října]] [[1748]] v [[Mašhad]]u, ale trvalo ještě více než půl roku (do května [[1749]]), než se novému panovníkovi podařilo prosaditzískat svou autorituuznání v celém prostoru říše (kromě [[Afghánistán]]u, kde již od roku [[1747]] vládl [[Ahmad Šáh Durrání]]).
 
Poměry v Persii byly v té době velmi neurovnané, neboť za slabé vlády obou předchozích šáhů převzali faktickou moc ve státě různí kmenoví náčelníci a ústředí nemělo dost sil, aby v provinciích prosadilo svou autoritu. Protože Šáhruch byl příliš mladý a měl mnoho rivalů, mj. i z řad nedávno sesazeného rodu [[Safíovci|Safíovců]] a konkurečního rodu [[Kádžárovci|Kádžárovců]], není divu, že jeho vláda byla neustále ohrožována zájmy kmenových předáků či někdejších vojevůdců Nádira Šáha. Již po půl roce, [[17. prosinec|17. prosince]] [[1749]], skončilo jeho působení v čele země katastrofou – Safíovec Muhammad Husajní Maráší šáha svrhl a oslepil, přičemž sám přijal panovnickou korunu jako [[Sulajmán II.]]
 
{{Biografický pahýl}}