Fjodor III. Alexejevič: Porovnání verzí

| jméno = Fjodor III. Alexejevič

| titul = Ruský car

| popisek =

| datum korunovace =

| tituly =

| celé jméno =

| předchůdce = [[Alexej I. Michajlovič]]

| následník = [[Ivan V. Alexejevič]] a [[Petr I. Veliký]]

| typ dědice =

| dědic =

| choť = [[Agafja Semjonovna Grušecká]]

| choť2 = [[Marfa Matvejevna Apraksina]]

| choť3 =

| choť4 =

| potomstvo =

| rod = [[Romanovci]]

| dynastie =

| hymna =

| motto =

| otec = [[Alexej I. Michajlovič]]

| matka = [[Marie Iljinična Miloslavská]]

| místo narození = [[Moskva]]

| místo úmrtí = [[Moskva]]

| datum pohřbení =

| místo pohřbení =

| podpis =

Fjodor Alexejevič byl velmi slabé konstituce a nemocen (jako všichni synové Alexeje Michajloviče od Marie Miloslavské). byl pobledlý a nepříliš pohledný, hubené postavy. Jako dítě trpěl [[Paralýza|paralýzou]], která deformovala jeho tělo. Později trpěl [[Chudokrevnost|chudokrevnostíchudokrevnost]]í, častým krvácením z úst, zažívacími obtížemi, vypadala mu většina [[Chrup|zubů]]. Předpokládá se, že nemoc, jež to způsobila, byly [[kurděje]]. Podle některých názorů trpěl [[Tuberkulóza|tuberkulózou]] [[Mízní uzlina|mízních uzlin]]. Nadán výrazným [[Intelekt|intelektemintelekt]]em a obdařen ušlechtilou povahou obdržel vynikající [[vzdělání]]; jeho učitelem byl mnich [[Simeon Polockij]], jeden z nejvzdělanějších lidí té doby, který mu kromě jiného vštípil náklonnost ke všemu [[Polsko|polskému]]. Široce vzdělaný člověk, jeden ze zakladatelů ''Slovansko-řecko-latinské akademie''; plynně hovořil [[polština|polsky]] a [[latina|latinsky]]; miloval [[Hudba|hudbu]] a [[zpěv]], zejména chrámový a sám byl dobrý zpěvák.

Jeho krátká vláda byla ve znamení důležitých událostí a reforem. V roce [[1678]] bylo provedeno všeobecné [[sčítání lidu]]; v roce [[1679]] zavedeno uvalení přímých daní jednotlivým uživatelům půdy (které zvýšilo útlak poddaných). Ve vojenských záležitostech podnikl Fjodor několik kroků k modernizaci: v roce [[1682]] bylo zrušeno armádu paralyzující ''mestničestvo'' (systém obsazování vyšších státních funkcí a úřadů podle urozenosti kandidátů nebo funkcí držených jejich předky); tím byl položen konec nebezpečnému zvyku [[Bojar|bojarůbojar]]ů a dvořanů brát v potaz zásluhy předků při obsazování funkcí a míst. Pro uchování památky předků byly zavedeny ''rodoslovné knihy''. Nového rozmachu doznaly ''pluky inozemnogo stroja'' (vojenské oddíly zformované z cizinců, [[kozáci|kozáků]] aj.). Zrušeny byly některé nejdrastičtější mrzačící tresty, místo nichž bylo v masové míře zavedeno jako trest vyhnanství na Sibiři a nucené práce (''katorga''). Mimoto byly zvětšeny kompetence knížat a vojvodů při současném zmenšení počtů úřadů.

[[Soubor:Marfa Matveevna.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Marfa Matvejevna Apraksinová]]

Fjodor Alexejevič skonal bezdětný 27. dubna roku 1682 ve věku 20 let, aniž by zanechal rozhodnutí stran následnictví trůnu; zpráva o jeho smrti, spojená s domněnkou, že byl otráven, vyvolala v Moskvě povstání. Příčina smrti není přesně známa, patrně šlo o akutní selhání zažívání, podle ústního podání se den předtím car přejedl svých oblíbených ostružinových koláčů. Car byl dlouhodobě nemocný, trpěl chudokrevností, zažívacími obtížemi a [[tuberkulóza |tuberkulózou mízních uzlin]], podle jiného názoru [[Kurděje|kurdějemikurděje]]mi, kvůli nimž předčasně ztratil zuby. Pochován byl v [[Archangelský chrám|Archangelském chrámu]] [[Moskevský Kreml|Moskevského kremlu]].

[[Kategorie:Narození v roce 1661]]