François Michel Le Tellier de Louvois: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy
Řádek 3:
 
== Život ==
Louvoisův otec [[Michel Le Tellier]], státní tajemník pro válku pod [[Jules Mazarin|kardinálem Mazarinem]], oženil svého syna s bohatou dědičkou markýzou de Courtenvaux a naučil ho řídit státní záležitosti. Mladý muž získal královu důvěru a v roce 1666 následoval svého otce jako ministr války. [[Henri de La Tour d'Auvergne de Turenne (1611–1675)|Turenne]] rozpoznal jeho talent během [[Devoluční válka|devoluční války]] (1667/68). Po [[Cášský mír (1668)|cášském míru]] se Louvois věnoval reorganizaci francouzské armády. Roky 1668 až 1672 byly, jak napsal jeho životopisec [[Camille Rousset]], „roky přípravy, ve kterých [[Hugues de Lionne|Lionne]] ze všech sil hledal spojence, [[Jean-Baptiste Colbert|Colbert]] sháněl peníze a Louvois se Ludvíkovi snažil sehnat vojáky“.
 
Louvoisova práce v těchto letech souvisí s historickým vývojem francouzské armády a armád obecně. Jako model mu sloužil progresivní vojenský systém [[Španělské Nizozemí|Nizozemska]]. Především reorganizoval náborový systém, zavedl povinnost vojenské služby, vytvořil jednotný platový systém a nechal zřídit síť skladů, kasáren a nemocnic (včetně [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovny]]). Také vojenské řády za zásluhy dostaly nový systém. Téměř nucená registrace francouzské šlechty byla primárně určena k podchycení další generace důstojníků. Ale tato registrace byla také v duchu Ludvíkových opatření, kterými udržoval šlechtu pod kontrolou tím, že sloužila v armádě nebo u dvora. Louvois také zavedl systém inspektorů, kteří kontrolovali vojenské dovednosti důstojníků. Souběžně s řetězcem vojenského velení byl zřízen systém správních úřadů a zaveden přísnější disciplinární systém, který ve smyslu absolutismu umožňoval státní moci a s ní i králi silnější vliv na armádu. Nově zřízené vojenské školy zlepšily vzdělávání. Jako nová hodnost byl zaveden podplukovník. Kromě plukovníků, kteří si svou hodnost obvykle kupovali, představovali podplukovníci vojensky kvalifikovaný personál, který plukovníky jako operační velitele rychle nahradil. Celkově byla dříve existující velká nezávislost důstojníků v jednotkách, kterým veleli, přísně omezena. Povýšení důstojníků bylo jednotně regulováno podle seniority. Pod Louvoisovým vedením se dříve velmi heterogenní armáda proměnila v soubor jasně definovaných typů jednotek, z nichž každá měla specifický úkol, výcvik a vybavení. V Louvoisově době byly také vynalezeny [[Dragonáda|dragonády]].
 
[[Soubor:229-Tonnerre-Hôtel_Dieu-Tombeau_Louvois.JPG|náhled| Louvoisův náhrobek (17. století) v Hôtel-Dieu v Tonnerre v Burgundsku]]
Úspěch Louvoisových opatření se ukázal na vítězstvích v [[Francouzsko-nizozemská válka|nizozemské válce]] 1672–1678. Po [[Nijmegenský mír|míru v Nijmegenu]] se Louvois těšil přízni, jeho otec byl jmenován kancléřem a Colbertův vliv se vytrácel. Deset let míru ve francouzských dějinách mezi lety 1678 a 1688 je poznamenáno vzestupem [[Madame de Maintenon|madam de Maintenon]], dobytím [[Štrasburk|Štrasburku]]u a zrušením [[Edikt nantský|nantského ediktu]] ([[Edikt z Fontainebleau|ediktem z Fontainebleau]]); Louvois v tom všem hrál důležitou roli. Překvapivý útok na východní části španělského Nizozemska v době míru v roce [[1683]] byl nejen plánován, ale také proveden Louvoisem a Josephem de Montclarem.
 
Louvoisovým politickým vyznáním byl absolutismus, úplné podřízení se královské autoritě. Colbert zemřel v roce 1683 a na jeho místo generálního kontrolora financí nastoupil [[Claude Le Peletier de Morfontaine]], stoupenec Louvoisův, a jako ministr veřejných budov sám Louvois. Louvois byl stále schopen úspěšně vést armádu v prvních letech války proti [[Vídeňská Velká aliance|vídeňské Velké alianci]] (1689–1697).
Řádek 15:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
{{Překlad|de|François Michel Le Tellier de Louvois|202940493}}
<references />
 
=== Literatura ===
* Camille Rousset : ''Histoire de Louvois et de son administration politique et militaire.'' 4 svazky. Didier, Paříž 1862–1863
* Gilette Ziegler (vyd. ): ''Der Hof Ludwigs des XIV. in Augenzeugenberichten'' (= ''dtv.'' 2711). Deutscher Taschenbuch-Verlag, Mnichov 1981, ISBN 3-423-02711-8
* André Corvisier : ''Louvois.'' Fayard, Paříž 1983, ISBN 2-213-01217-2
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
Řádek 38 ⟶ 41:
[[Kategorie:Lazariáni]]
[[Kategorie:Hrabata z Tonnerre]]
[[Kategorie:Narození v roce 1641]]
[[Kategorie:Narození 18. ledna]]
[[Kategorie:Narození v Paříži]]