Albrecht Libštejnský z Kolovrat: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava odkazu (v textu zaměněn Petr I. s Petrem IV. z Rožmberka). značka: editace z Vizuálního editoru |
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy |
||
Řádek 28:
| předchůdce4 =
| nástupce4 =
| rodiče =
}}
'''Albrecht II. z Kolowrat a na Libštejně''' ([[1463]] – [[25. květen]] [[1510]]) byl příslušník libštejnské větve šlechtického rodu [[Kolovratové|Kolowratů]]. Byl [[politik]]em, působil jako [[karlštejnský purkrabí]], královský rádce, [[Dvorský hofmistr|královský hofmistr]] a [[nejvyšší kancléř]] Českého království.
Řádek 36:
== Kariéra ==
Jeho kariéra prudce stoupala, byl rádcem [[král]]e [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnským purkrabím]] (1496–1497) a [[Dvorský hofmistr|královským hofmistrem]] (1496–1502).<ref name="Macek" /> Vrcholu své kariéry dosáhl v letech 1503–1510, kdy zastával úřad [[Nejvyšší kancléř|nejvyššího kancléře]] Českého království. Byl oddaným úředníkem krále, a proto měl málo přátel, a to i v rodině.
V roce 1504 se pokusil upevnit vztahy mezi [[Česko|českým]] královstvím a [[Slezsko|slezskými]] stavy. Za to získal velký vliv na krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II. Jagellonského]], který ho považoval za de facto svého zástupce v zemi. Tím a svým chováním vzbudil Albrecht II. odpor ostatních vysokých [[Zemský úřad|zemských]] a [[Dvorský úřad|dvorských]] úředníků. Proto začal spolupracovat s královskými městy, která soupeřila s [[Pán (šlechtický titul)|panstvem]] o hospodářská práva, aby zvýšil svůj politický vliv. V roce 1507 dokonce s městy uzavřel úmluvu o vzájemné pomoci.
V roce 1505 podepsal úmluvu [[Panský stav|panských]] rodů proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]]. Tento bojovný svazek uzavřeli také [[Petr IV. z Rožmberka|Petr z Rožmberka]], [[Jindřich IV. z Hradce]], [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]], [[Petr ze Šternberka]], Jan ze Švamberka a na Strakonicích, Jan z Kolowrat a na Mašťově, Jan z Kolowrat a na Novém Hradě, Jindřich z Kolowrat, Jiří z Kolowrat, Mikuláš z Kolowrat a řada představitelů dalších významných rodů. Jako [[nejvyšší kancléř]] se tak postavil proti [[Jednota bratrská|Jednotě bratrské]] a všem nábožensky radikálním živlům, protože jeho cílem bylo dosáhnout sblížení [[Utrakvismus|utrakvistů]] s [[Katolicismus|katolíky]].
Byla to doba téměř bezvládí, kdy král sídlil v [[Budín (Budapešť)|Budíně]] a šlechta soupeřila o moc s městy v zemi dopouštěla se i loupeží. Odpor nepřátel vyvrcholil roku 1508 jeho pádem. Na svatojakubském sněmu pak bylo rozhodnuto o přenesení jeho pravomocí na [[Zdeněk Lev z Rožmitálu|Zdeňka Lva z Rožmitálu]] – mocného šlechtice s velkými ambicemi. Král mu ale zachoval svou přízeň a v roce 1509 mu daroval panství a hrad [[Dolní Bělá (hrad)|Bělá]], které zkonfiskoval rodu [[Páni z Gutštejna|Gutštejnů]] za činy, jejichž se dopustili proti jeho majestátu. V roce 1510 ho znovu jmenoval [[kancléř]]em království. V témže roce však Albrecht bez dědiců zemřel.
Řádek 51:
=== Reference ===
<references>
<ref name="Macek">{{Citace monografie | příjmení = Macek | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Macek | titul = Jagellonský věk v českých zemích (147–1526) | svazek = 1. Hospodářská základna a královská moc | typ svazku = díl | url = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1992 | vydání =
</references>
Řádek 77:
[[Kategorie:Čeští kancléři]]
[[Kategorie:Karlštejnští purkrabí]]
[[Kategorie:Narození v roce 1463]]
[[Kategorie:Úmrtí 1510]]
[[Kategorie:Úmrtí 25. května]]
| |||