Adéla Francouzská (1160): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Tynako (diskuse | příspěvky)
m Defaultsort
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy
Řádek 44:
Královna Konstancie zemřela při Adélině porodu<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/CAPET.htm#LouisVIIdied1180B www.fmg.ac]</ref> a král Ludvík toužící po synovi, se již pět týdnů po královnině smrti potřetí oženil s mladou [[Adéla ze Champagne|Adélou ze Champagne]].<ref name="kolektiv140">{{Citace monografie | jméno= | příjmení=kolektiv | titul=Francouzští králové v období středověku|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=2003 | jazyk = |strany=140|isbn=80-7203-465-0}}</ref>
 
Adélina starší sestra [[Markéta Francouzská (1158 - 1197)|Markéta]] byla již jako nemluvně roku [[1158]]<ref name="kolektiv140" /> zasnoubena s anglickým následníkem trůnu [[Jindřich Mladík|Jindřichem]]. Jako nevěstino věno bylo určeno strategicky důležité hrabství [[Vexin]], které leželo mezi anglickou [[Normandie|Normandií]] a [[Ile-de-France]], výsostným územím francouzských králů. V lednu [[1169]] se Ludvík VII. dohodl s anglickým králem Jindřichem II. o zásnubách mladší dcery Adély s [[Richard I. Lví srdce|Richardem Lví srdce]]. Poté byla Adéla odeslána na anglický dvůr, kde se postupem času údajně stala milenkou svého potenciálního tchána krále Jindřicha a plánovaná svatba s Richardem se ani na naléhání Ludvíka VII. nekonala.<ref name="Obermaier32" />
 
V červnu 1187 bylo uzavřeno francouzsko-anglické příměří a Jindřich se brzy poté rozhodl převést Richardovu Akvitánii na mladšího syna [[Jan Bezzemek|Jana]],<ref group="pozn.">Oba starší synové - Jindřich i [[Geoffrey Bretaňský|Geoffrey]] byli v tu dobu již po smrti.</ref> pokud uzavře sňatek s Adélou. Rozzlobený Richard se proti otci spřáhl s mladým francouzským králem [[Filip II. Francouzský|Filipem II.]] a koncem roku 1188 na setkání v [[Bonmoulis]] předložili Jindřichovi soubor podmínek, v nichž byla zahrnuta i Adéla, která se měla konečně provdat za Richarda a ten by získal vládu nad provinciemi a byl by vazaly uznán za následníka anglického trůnu. Jindřich s návrhem nesouhlasil a Richard vzdal Filipovi lenní hold za všechny své francouzské državy. Na jaře roku 1189 začala další válka,<ref name="Obermaier39">Obermaier, str. 39</ref> jež se stala starému králi osudnou. Zemřel 6. července 1189 v osamění s vědomím, že se dočkal zrady od obou synů.<ref name="Obermaier40-41">Obermaier, str. 40-41</ref>
Řádek 50:
Richard Lví srdce dosedl na anglický trůn a záhy se chystal společně s Filipem II. na [[třetí křížová výprava|křížovou výpravu]]. Při přezimování na Sicílii se Filip pokoušel Richarda přesvědčit, aby konečně naplnil slib a s Adélou se oženil. Za zprostředkování [[seznam flanderských hrabat|flanderského hraběte]] se nakonec oba panovníci dohodli. Richard přislíbil, že vyplatí v Adélin prospěch 10 tisíc hřiven stříbra a Filip jej za to zprostil manželského slibu.<ref name="Obermaier69">Obermaier, str. 69</ref> Richard se však neměl k jakémukoli sňatku a tak záležitost vzala do svých rukou jeho matka [[Eleonora Akvitánská]]. Místo Adély všeobecně považované za souložnici mrtvého Jindřicha II.<ref name="Obermaier62">Obermaier, str. 62</ref> přivezla synovi na Sicílii novou nevěstu - navarrskou princeznu [[Berengarie Navarrská|Berengarii]].<ref name="Obermaier73">Obermaier, str. 73</ref> Francouzský král během obléhání Akkonu vážně onemocněl<ref name="duby29">{{Citace monografie | jméno=Georges| příjmení=Duby | titul=Neděle u Bouvines 27. července 1214|vydavatel=Argo| místo= Praha | rok=1996 |strany=29| isbn=80-7203-164-3}}</ref> a na podzim roku 1191 se oproti předchozí úmluvě rozhodl odcestovat zpět do Evropy. Již v lednu 1192 pozval Jana Bezzemka do Paříže, nabídl mu Adélinu ruku a přislíbil mu být nápomocný při získání Richardova trůnu. Janovi v cestě na francouzský dvůr zabránila královna Eleonora společně s regenty.<ref name="Obermaier121">Obermaier, str. 121</ref> Po Richardově zajetí v Rakousku se Jan skutečně do Paříže rozjel, složil Filipovi lenní přísahu za všechny kontinentální državy Plantagenetů a přestože byl ženatý, požádal o ruku Adély.<ref name="Obermaier151">Obermaier, str. 151</ref> Opět zasáhla Eleonora a společně s regenty ostrovního království se jí podařilo donutit Jana ke stažení se na své statky.
 
Adéla se po mnoha letech čekání sňatku nakonec dočkala. Roku 1195 se vrátila zpět do Francie<ref name="fmg" /> a bratr Filip<ref name="Obermaier192">Obermaier, str. 192</ref> ji provdal 20. srpna<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/kapetinger_koenigliche_linie/kapetinger_familie_ludwigs_7/adelaide_von_frankreich_graefin_von_vexin_+_nach_1200.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> za poněkud mladšího hraběte [[Vilém II. z Ponthieu|Viléma Talvase]]. Naposledy je Adéla společně s manželem písemně doložena v lednu 1213 v listině pro kostel Sainte-Marie v [[Clairvaux]].<ref name="fmg" />
 
== Vývod z předků ==
Řádek 99:
 
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
 
=== Reference ===
Řádek 116:
[[Kategorie:Francouzky 12. století]]
[[Kategorie:Narození 4. října]]
[[Kategorie:Narození v roce 1160]]
[[Kategorie:Úmrtí 1220]]
[[Kategorie:Ženy]]