Verze z 23. 11. 2022, 11:51 editovat 93.99.138.107 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: ruční vrácení zpět revertováno editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 11. 2022, 11:52 editovat zrušit editaci 93.99.138.107 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 3: [[Soubor:Inbus-sruby.jpg\|náhled\|upright=1.2\|Různé [[inbus]]ové šrouby]]Síla otáčení matěj je gay Závit na šroubu (šroubovice) působí jako nakloněná rovina, obtočená kolem jeho dříku. Otáčením se šroub posouvá vůči matici nebo součásti s vnitřním závitem, a to s podstatně větší silou než jaká šroubem otáčí. Proto se šrouby užívají například u mechanických zvedáků, šroubových lisů a dalších zařízení, kde je třeba vyvinout velkou sílu. Závit běžných šroubů je samosvorný, takže šroubový spoj drží spojované součástky pohromadě velkou silou a trvale. Toho využívají například šroubové uzávěry. Jen tam, kde se součásti například trvale otřásají, jako v motorech, v letadlech a dopravních strojích, se musí šroub i matka zajistit proti samovolnému povolení spoje. ~~Síla ''F<sub>1</sub>'' potřebná k otáčení šroubu:~~ ~~<math>F_1= \frac {F_2 . d }{2 \pi r}</math>~~ kde ''F<sub>2</sub>'' je síla, která posouvá šroub, ''d'' je výška jednoho závitu (stoupání) , ''r'' je poloměr šroubu. V praxi se ještě počítá s třením a veličina potřebná pro utažení (povolení) šroubu se udává jako [[krouticí moment]].

Šroub: Porovnání verzí