Ureus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
stručné založení, pokračován později
 
Bez shrnutí editace
Řádek 9:
|}
[[Image:Amenhotep II Uraeus.jpg|thumb|right|Ureus na čele [[Amenhotep II.|Amenhotepa II.]]]]
'''Ureus''' (v [[latina|latinizované]] podobě též '''uraeus''') je označení užívané v [[egyptologie|egyptologii]] pro jeden z hlavních prvků [[faraon|královské]] ikonografie a symbolů královské moci ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] v podobě vztyčené kobry na čelence panovníků a později také některých jejich významných manželek. Byla mu přisuzována značná ochranná moc, zosobňoval v sobě samu podstatu všech mimořádných lidských i božských sil spojujících se v královském úřadu. Název v této podobě (ὐραῖος) použil v pozdně antické [[řečtina|řečtině]] ve [[4. století]] [[Horapollo]] ve svém pojednání o [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfech]]. Jiné antické prameny užívají termín βασιλισκος - ''„královská koruna“'', původní [[egyptština|egyptské]] označení bylo ''iaret'' - ''„vztyčující se (hadí bohyně)“''.<ref>FORMAN W., QUIRKE S.: ''Posmrtný život na Nilu'', Opus Publishing, London 1996, 192 s., ISBN neuvedeno, s. 21</ref> Na čele nebo na pokrývkách hlavy králů a některých [[egyptští bohové|bohů]] je doložena od počátku historické doby, pravidelnou součástí královských korun je nejpozději od [[Střední říše]].
 
Původ symbolu není zcela objasněn. Bývá odvozován od bohyně [[Vadžet]]y v podobě kobry jako ochránkyně prehistorických vládců dvojměstí Pe a Dep, nebo od specifické kadeře pravěkých libyjských náčelníků.<ref>VERNER M., BAREŠ L., VACHALA B.: ''Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta'', Karolinum, Praha 1997, 487 s., ISBN 80-7184-446-2, s. 448</ref> Na čele nebo na pokrývkách hlavy králů je ureus doložen od počátku historické doby, o něco pouzději se objevuje také u některých [[egyptští bohové|bohů]]. Pravidelnou součástí královských regálií je nejpozději od [[Střední říše]]. Je využíván jako součást královského oděvu, šperků a jiných ozdob, ale i dalších předmětů. Zejména od doby [[Amenhotep III.|Amenhotepa III.]] je hojně využíván jako součást složitých korun kombinujících jej se slunečními prvky. Pro svou výjimečnost byl používán výhradně v souvislosti s osobou krále, jeho využití soukromými osobami je jen ojedinělé. Naprosto výjimečné je připojení urea k vyobrazení poraženého libyjského náčelníka prosícího o milost ze zádušního [[egyptský chrám|chrámu]] [[Sahure]]a.
 
Mytologicky, kromě svého ztotožňování s [[egyptští bohové|bohyní]] [[Vadžet]]ou, je ureus spojován zejména se slunečním bohem [[Re (bůh)|Reem]] - je pokládán za '''Reovo oko'''.
 
== Reference ==
Řádek 15 ⟶ 19:
 
{{pahýl - starověký Egypt}}
 
[[Kategorie:Egyptské symboly]]
[[Kategorie:Faraonská ikonografie]]
 
[[de:Uräusschlange (Symbol)]]