Wikipedie

Ptolemaios XIII. Theos Filopatór: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typografie za použití AWB
m Robot: kategorizovat; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Kategorizovat}}
{{Infobox - faraon
| jméno = Ptolemaios XIII. Theos Filopatór
| alternativní jména = Πτολεμαῖος Θεός Φιλοπάτωρ, Ptolemaĩos
| obrázek = Portrait of Ptolemy XIII Theos Philopator.jpg
Řádek 6 ⟶ 7:
| popisek = Ptolemaios XIII. medailon
| doba vlády = 51-47 př.n.l
| rodné jméno = <hiero> </hiero><hiero><-p:t-wA-l:M-i-i-s-></hiero>Ptolemaios přijal jméno Ptolemaie II.
| trůnní jméno = <hiero>-N6-S12-M13-<-p-R8-t:f-Z1:f-U6-M12-r:E23-H-M42- W24-A17-></hiero>Sotp-ni-Ptah IriI-Maat-~Re skehem-šnkh-n-Amon<ref name="gaut">{{Citace monografie
| příjmení = Gauthier
| jméno = Henri
| rok = 1916
| titul = Le livre des rois d'Égypte De la XXVe dynastie à la fin des Ptolémées (1914)
| vydavatel = D'Archeolgie Oriental
| místo = Paris
| strany = 222-245
| poznámka =
| jazyk = fr
}}</ref>
| Horovo jméno = D46-F31-N28-Z2-F18-r-Aa5-p-E3-S34
| význam Horova jména = Tcheser-mes-khau
| jméno obou paní =
| Zlatý Hor =
| manželky = [[Kleopatra VII. |Kleopatra VII. Filopatór]] (sestra)
| potomci =
| otec = [[Ptolemaios XII. Neos Dionýsos]] (Auletes)
| matka = Kleopatra V. Trifena<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Budge
| jméno = Wallis
| rok = 1908
| titul = The King of Egypt vol. II
| poznámka = Dynasties XX-XXX, Macedoniens
| vydavatel =
| místo = London
| strany =
| jazyk = en
}}</ref>
| datum narození = 62 př.n.l.
| datum úmrtí = 13.1.47 př.n.l.
| hrobka =
}}
'''Ptolemaios XIII. Theos Filopatór''' (Πτολεμαῖος Θεός Φιλοπάτωρ) byl po smrti svého otce [[Ptolemaios XII. Neos Dionýsos|Ptolemais XII. ]] faraonem v letech 51-47.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bennett
| jméno = Chris
Řádek 46 ⟶ 47:
| titul = Ptolemy XIII
| url = http://www.instonebrewer.com/TyndaleSites/Egypt/ptolemies/ptolemy_xiii_fr.htm
| datum vydání = 2001
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = Tyndale House
| místo =
| jazyk = en
}}</ref> Na trůn nastoupil ve svých 11 letech a jeho spoluvládkyní byla sestra [[Kleopatra VII.]], které tehdy bylo jen 18 let. Jistou roli v tom sehrál regent Pothinius <ref group="p">Získal kontrolu nad Alexandrií, tehdejším hlavním městem Egypta, a nechal na jaře 48 př.n.l. vypudit Kleopatru z města, </ref> nezletilého Theose Filopatora, který se ovšem obával většího vlivu Kleopatry na bratra.
 
== Historický vývoj ==
[[Soubor: Ptolemaic and Roman Egypt.jpg |thumbnáhled|leftvlevo|250px| Historická mapa Egypt ~30 př.n.l , ptolemáiovské a římské období]]
[[Soubor: Ptolemy before Isis & Osiris, Dendera Temple.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|250px|Ptolemaius před bohyní Isis Usirem chrám Dendera]]
Vzhledem k Ptolemaiově věku byl za něj jmenován regent, eunuch Pothinus. Pothinus a někteří další soudní úředníci – především Achillas, generál a Theodotos, Ptolemaiův učitel – vytvořili s mladým Ptolemaiem úzce propojenou skupinu. V roce 48 př.n.l. se tato skupina snažila sesadit Kleopatru, protože se bála jejích ambicí o podíl na vládě.
Vláda tedy již od počátku vedla ke sporům o vlastní podíl na moci. Vyhnání Kleopatry 48 př.n.l. vyvolalo otevřenou občanskou válku, která skončila přímou římskou intervencí Egypta. S podporou arabských spojenců bylo obléháno egyptské pohraniční město Pelusium[https://mapy.cz/letecka?q=31°02′30″N%2032°32′42″E&source=coor&id=32.544999999999995%2C31.041666666666668&ds=1&x=32.5450000&y=31.0417218&z=13]. Mezitím Ptolemaiův římský patron [[Pompeius|Gnaeus Pompeius Magnus]], jehož vojsko bylo rozhodně poraženo silami [[Julius Caesar|Julia Caesara]] v bitvě u [[Bitva u Farsálu|Pharsalu]], Pompeius pak vyhledal útočiště v Pelusiu.<br>Aby se ucházel o přízeň římského vítěze Caesara, poradci 15 letého krále nechali nalákat Pompeia do léčky k přepravě lodí ke králi, nicméně byl zde úkladně zavražděn (48 př.n.l)<ref name="Bun">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bunson
| jméno = Margaret
| titul = Encyclpedie of Ancient Egypt
| url = https://www.e-reading.club/bookreader.php/142072/Encyclopedia_of_ancient_Egypt.pdf
| datum vydání = 1991
Řádek 69 ⟶ 70:
| vydavatel = Facts On File, Inc.
| místo = New York
| strany = 266
| jazyk = en
}}</ref>. To uvolnilo cestu Caesara do Alexandrie. Ptolemaios i Kleopatra byli předvedeni do Caesarova tábora a byli nuceni přijmout formální usmíření. Tato dohoda však nepřinesla občanský mír. Vzhledem k tomu, že Caesar měl ve své péči legitimního vládce Egypta, ovšem Pothinus a další na dvoře Alexandrie bojovali za jeho sestru [[Arsinoé IV.|Arsinoë]] a obléhali Alexandrii. Arsinoë se však nepohodla s vůdci egyptských sil, nechala zavraždit schopného generála Achillase, aby před Caesarem podpořila své mocenské ambice. Caesar věřil, že pro jeho pověst bude lepší porazit Ptolemaia než Arsinoë a využil příležitosti poněkud se zastavit a čekat na posily.<br> Sám Caesar vzpomíná, že Ptolemaios plakal, když mu bylo řečeno, že ho musí opustit. Ale mladý faraon se nevzdal, okamžitě obnovil válečné úsilí, dokonce i se svými dvěma nejprominentnějšími rádci – Pothinusem a Achillasem.<ref name="Bev">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bevan
| jméno = Edwin
| odkaz na autora =
| titul = A History of Egypt under the Ptolemaic dynasty
| url = https://ia601602.us.archive.org/13/items/in.ernet.dli.2015.279352/2015.279352.A-History.pdf
| datum vydání = 1914
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = Methuen&Co.Ltd
| místo = London
| jazyk = en
}}</ref><br>
Nedlouho poté Caesar konečně přivítal posily, čímž skončila jeho dlouhá početní nevýhoda. To ve spojení s Ptolemaiovou taktickou nezkušeností – a ztrátou jeho hlavních poradců a vojenských stratégů – proti Caesarově taktické prozíravosti mělo být nakonec faraonovým pádem. Po sérii bitev Caesar vmanévroval Ptolemaia XIII. do bitvy na Nilu, porazil jeho síly a donutil ho uprchnout. Bylo to počátkem roku 47 př.n.l. co se Ptolemaios XIII. Theos Phliopator utopil v Nilu ve snaze uniknout vítěznému Caesarovi. Bylo mu pouhých 15 let. Caesar měl nyní úplnou kontrolu nad Egyptem a na trůn znovu dosadil Kleopatru VII., která se stala spoluvládkyní se svým ještě mladším (13 let) bratrem, [[Ptolemaios XIV. Theos Filopatór II.|Ptolemaiem XIV.]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rickard
| jméno = John
| odkaz na autora =
| titul = Battle of the Nile, February 47 BC
| url = http://www.historyofwar.org/articles/battles_nile_47BC.html
| datum vydání = 2018
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = en
}}</ref> Caesara se stal vládcem, a diktoval budoucnost Egypta. Jeho sestra Kleopatra VII. s podporou Ceasara se ujala trůnu jako poslední egyptská královna.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mahaffy
| jméno = J.P.
| odkaz na autora =
| titul = History of Egypt
| url = https://ia601301.us.archive.org/23/items/historyofegyptun00maha/historyofegyptun00maha.pdf
| datum vydání = 1899
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 240–242
| vydavatel =
| místo = New York
| jazyk = en
}}</ref><ref name="Bev"/>
 
== Epilog ==
Historie krátkého života Theose Filopatóra, která byla plná zvratů v období úpadku vládnoucího rodu Ptolemaiovců, kdy již v několika předchozích generacích <ref group="p"> počínajíc od vlády [[Ptolemaios IV. Filopatór|Ptolemaiose_IV._Filopatóra]]</ref> na trůn nastoupili faraonové neschopní nebo ještě v dětském věku, kdy jejich chování ovlivňovala, například regentka matka, nebo skupiny vlivných členů vládních struktur, vlastníků půdy a v neposlední řadě i etnická nevraživost mezi rodilými Egypťany a zbohatlými Řeky, převážně ovládajícím hospodářské činnosti v Dolním Egyptě, především pak v Alexandrii. Z vnějších teritorií to byla trvale expanzivní politika [[Římská republika|Římské republiky]], která se ovšem také potýkaly s řadou vnitřcích mocenských problémů. To vše se odehrávalo v letech od 4. století, kdy posledním suverénním egyptským faraonem byl [[Nachthareheb]] v [[30. dynastie|30. dynastii]] až do úmrtí poslední královny Egyptu Kleopoatry VII., v 30 př.n.l. <ref group="p">sebevražda 30. září 30 př.n.l.</ref><br>Egypt se stal pro Řím výnosnou provincií, který se neomezoval pouze na jeho zemědělství a bohatstvím nerostných suroviny. Díky jedinečnému přístupu ke Středozemnímu a Rudému moři tato země hrála klíčovou roli v římském obchodu – zejména obchodu s Indií, zdrojem orientálního přepychu. Strategická poloha Egypta, na křižovatce spojujících trasy Arábie, Asie, Afriky a Evropy byly hlavním důvodem její prosperity jako nezávislý národ. Stejná geografická výhoda nyní zajistila egyptské podrobení posloupností cizích říší. Řím, Byzanc a Persie, Chalífové, Osmané a ostatně i Britové – všichni pohlíželi na Egypt jako na zdroj bohatství a obchodní centrum.<ref name="Wilk">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wilkinson
| jméno = Toby
Řádek 120 ⟶ 121:
| titul = The Rose and Fall of Ancient Egypt
| url = https://ia802804.us.archive.org/4/items/theriseandfallofancientegypt_202002/The%20Rise%20and%20Fall%20of%20Ancient%20Egypt.pdf
| datum vydání = 2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany = 321–324
| vydavatel = Random House
| místo = New York
| isbn = 978-0-679-60429-7
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bárta
| jméno = Miroslav
| autor2 = Martin Kovář
| rok = 2011
| titul = Kolaps a regenerace:cesty civilizací a kultur
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| strany = 23
| isbn = 978-80-200-2036-9
}}</ref><br><br>
[[Soubor:Kleopatra VII. chamber temple Armant.jpg|thumbnáhled|700px|centerstřed|Kleopatra VII. před bohyněmi Hathor a Anuket; [[Kartuše (egyptologie)|kartuše]] ''"Kleopatra, božská, otce milující"'']]
== Poznámky ==
<references group="p"/>
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* Sally L.D.Katary, ''Land Tenure (To the endof the Ptolemaic Period'', UAE, 2012 [https://escholarship.org/content/qt1nr1d3s9/qt1nr1d3s9_noSplash_c3ce91b92af4cd8b8589826bf44c0bc1.pdf]
* Karl Lepsius, ''Der Ägyptische Dankmäler für die Kentnissen Der Ptolemäergesichte'', Königlichen Akademie der Wissenschaften, 1853 [https://ia601602.us.archive.org/13/items/in.ernet.dli.2015.279352/2015.279352.A-History.pdf]
* Artur Ecstain, ''Mediterranean Anarchy, Interstate War, and the Rise of Rome'', 2006, [https://delong.typepad.com/epdf.pub_mediterranean-anarchy-interstate-war-and-the-rise-.pdf]
* J.G.Manning, ''Networks, Hierarchies, and Markets in the Ptolemaic Economy'', Oxford Scholarship, 2011, ISBN 978 0199587926
* Westropp Hodder, ''Handbook of Archeology.Egyptian.Greek- Etruscan-Roman'', London 1867
== Související články ==
* [[Ptolemaios VIII. Euergetés II.]]
* [[Ptolemaios XII. Neos Dionýsos]]
Řádek 156 ⟶ 157:
* [[Kleopatra VII.]]
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Ptolemy XIII}}
{{posloupnost|co=[[Ptolemaiovci|Egyptští faraoni z dynastie Ptolemaiovců]]|kdy=[[51 př. n. l.|51]]–[[47 př. n. l.]]| předchůdce =[[Ptolemaios XII. Neos Dionýsos]]| nástupce =[[Kleopatra VII.]] & [[Ptolemaios XIV. Theos Filopatór II.]]}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ptolemaios_XIII._Theos_Filopatór“