Srdeční cyklus: Porovnání verzí

'''Srdeční cyklus''' (rytmus) - na konci diastoly komor se depolarizuje sinusový uzel, síně se kontrahují a hned potom jsou aktivovány komory. Nitrokomorový tlak stoupá a převýší tlak v síních, takže se uzavírají cípaté chlopně (mitrální a trikuspidální). Končí diastola (enddiastolický objem je 120ml v klidu v komorách). Začíná napínací fáze během níž se komory kontrahují (všechny chlopně jsou uzavřeny - izovulická kontrakce - první srdeční ozva), takže nitrokomorový tlak dále velmi rychle stoupá. Když dosáhne tlak v levé komoře hodnoty okolo 80 mm Hg, překročí tlak v aortě a otevřou se poloměsíčité chlopně (aortální a pulmonální chlopeň). Tím je zahájena vypuzovací fáze, během níž dosáhne tlak v levé komoře a v aortě maxima okolo 120 mm Hg (systolický tlak). V této fázi je rychle vypuzena největší část tepového objemu, síla proudu krve na začátku aorty stoupá na max. Poté ustupuje podráždění myokardu a nitrokomorový tlak začíná klesat, až nakonec klesne pod hodnotu tlaku v aortě a v arterii pulmonalis, takže se uzavřou poloměsíčité chlopně (druhá srdeční ozva). V komoře pak zůstává endsystolický objem asi 40ml. Nyní začíná diastola komor svou izovolumickou relaxační fází. Mezitím se opět naplnily síně, čemuž napomohl sací účinek komorové systoly způsobený snížením ventilové roviny během vypuzovací fáze. Nitrokomorový tlak prudce klesá a tlak v síních mezitím stoupl, takže se cípaté chlopně opět otevírají. Fáze plnění začíná. Krev teče z předsíní do kmor tak rychle, že se komory naplní z osmdesáti procent již během první čtvrtiny trvání diastoly. Plnění se zpomaluje a nakonec se kontrahují síně. Kontrakce síní přispívá při normální srdeční frekvenci k plnění komor pouze asi z patnácti procent. Rytmická srdeční činnost vyvolá tlakovou tepovou vlnu, která se šíří arteriálním řečištěm rychlosti tepové vlny, která je znatelně vyšší než rychlost proudu krve V, která je v aortě maximálně 1m/s, a je tím vyšší, čím je cévní stěna méně poddajná.