Ptolemaios XIII. Theos Filopatór: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka: „{{Pracuje se|6 dnů|~~~~~}} {{Infobox - faraon | jméno = Ptolemaios XIII. Theos Filopatór | alternativní jména = Πτολεμαῖος Θεός Φιλοπάτωρ, Ptolemaĩos | obrázek = Portrait of Ptolemy XIII Theos Philopator.jpg | velikost obrázku = | popisek = Ptolemaios XIII. medailon | doba vlády = 51-47 př.n.l | rodné jméno = <hiero> </hiero><hiero><-p:t-wA-l:M-i-i-s-></hiero>Ptolemaios přijal jméno Ptolemaie II. | trůnní jméno = <hie…“
 
mBez shrnutí editace
Řádek 76:
| jazyk = en
}}</ref>. To uvolnilo cestu Caesara do Alexandrie. Ptolemaios i Kleopatra byli předvedeni do Caesarova tábora a byli nuceni přijmout formální usmíření. Tato dohoda však nepřinesla občanský mír. Vzhledem k tomu, že Caesar měl ve své péči legitimního vládce Egypta, ovšem Pothinus a další na dvoře Alexandrie bojovali za jeho sestru [[Arsinoé IV.|Arsinoë]] a obléhali Alexandrii. Arsinoë se však nepohodla s vůdci egyptských sil.
Caesar věřil, že pro jeho pověst bude lepší porazit Ptolemaia než Arsinoë a využil příležitosti poněkud se zastavit a čekat na posily. Sám Caesar vzpomíná, že Ptolemaios plakal, když mu bylo řečeno, že ho musí opustit. Ale mladý faraon se nevzdal, okamžitě obnovil válečné úsilí, dokonce i se svými dvěma nejprominentnějšími rádci – Pothinusem a Achillem. Nedlouho poté Caesar konečně přivítal posily, čímž skončila jeho dlouhá početní nevýhoda. To ve spojení s Ptolemaiovou taktickou nezkušeností – a ztrátou jeho hlavních poradců a vojenských stratégů – proti Caesarově taktické prozíravosti mělo být nakonec faraonovým pádem. Po sérii bitev Caesar vmanévroval Ptolemaia XIII. do bitvy na Nilu, porazil jeho síly a donutil ho uprchnout. Bylo to počátkem roku 47 př.n.l. co se Ptolemaios XIII. Theos Phliopator utopil v Nilu ve snaze uniknout vítěznému Caesarovi. Bylo mu pouhých 15 let. Caesar měl nyní úplnou kontrolu nad Egyptem a na trůn znovu dosadil Kleopatru VII., která se stala spoluvládkyní se svým ještě mladším (13 let) bratrem, [[Ptolemaios XIV. Theos Filopatór II.|Ptolemaiem XIV.]]<ref name="Bev">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bevan
| jméno = Edwin
| odkaz na autora =
| titul = A History of Egypt under the Ptolemaic dynasty
| url = https://ia601602.us.archive.org/13/items/in.ernet.dli.2015.279352/2015.279352.A-History.pdf
| datum vydání =1914
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| strany =
| vydavatel = Methuen&Co.Ltd
| místo = London
| jazyk =en
}}</ref><br>
Nedlouho poté Caesar konečně přivítal posily, čímž skončila jeho dlouhá početní nevýhoda. To ve spojení s Ptolemaiovou taktickou nezkušeností – a ztrátou jeho hlavních poradců a vojenských stratégů – proti Caesarově taktické prozíravosti mělo být nakonec faraonovým pádem. Po sérii bitev Caesar vmanévroval Ptolemaia XIII. do bitvy na Nilu, porazil jeho síly a donutil ho uprchnout. Bylo to počátkem roku 47 př.n.l. co se Ptolemaios XIII. Theos Phliopator utopil v Nilu ve snaze uniknout vítěznému Caesarovi. Bylo mu pouhých 15 let. Caesar měl nyní úplnou kontrolu nad Egyptem a na trůn znovu dosadil Kleopatru VII., která se stala spoluvládkyní se svým ještě mladším (13 let) bratrem, [[Ptolemaios XIV. Theos Filopatór II.|Ptolemaiem XIV.]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rickard
| jméno = John
Řádek 102 ⟶ 116:
| místo = New York
| jazyk =en
}}</ref><ref name="Bev"/>
}}</ref>