V historii byl numerus clausus uplatňován především ve vztahu k [[Židé|Židům]]. V historickém kontextu může být výrazem myšlena část translokačního reskriptu z roku 1726, který nařizoval opětovné uzavření židů do ghett, a [[familiantský zákon]], stanovující ''numerus clausus'' (maximální počet židovských rodin v zemi), důsledkem bylo, že ženit se legálně mohli pouze prvorození synové.V Čechách byl počet židovských rodin ustanoven na 8 541 rodin a na Moravě na 5 106 rodin.
V mnoha případech bylo stanoveno, že jejich podíl na univerzitách nebo v provozování svobodných povolání musí odpovídat procentnímu zastoupení v celé populaci. Toto omezení existovalo z důvodu vyšší průměrné vzdělanosti [[Aškenázové|aškenázských Židů]]{{Doplňte zdroj}}, protože při absenci numeru clausu by v zemích s vysokou židovskou populací židovští studenti z univerzit vytlačili příslušníky majority{{Doplňte zdroj}}. V [[Rusko|Rusku]] byl numerus clausus zaveden tzv. [[Májové zákony (Rusko)|májovými zákony]] už roku 1882, v [[Maďarsko|Maďarsku]], v [[Rumunsko|Rumunsku]] a v [[Polsko|Polsku]] v průběhu 20. let, v [[Německo|Německu]] v souvislosti s převzetím moci nacisty roku 1933 a v [[Československo|Československu]] až v průběhu tzv. druhé republiky v roce 1938.
Neoficiálně se ovšem podobné kvóty vysokoškolských studentů založené na rase nebo náboženském vyznání objevily např. i ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], prakticky až do 50. let je uplatňovaly prestižní univerzity z tzv. [[Ivy League]] na severovýchodě USA.{{Doplňte zdroj}} V USA nicméně stále existují rasové kvóty v rámci [[pozitivní diskriminace]], které mají podobný efekt - v průměru inteligentnější [[Mongoloidní rasa|mongoloidé]] jsou při přijímacích zkouškách na některých univerzitách penalizováni{{Doplňte zdroj}}, aby se zabránilo jejich dominanci. Univerzity, které tato omezení nemají, jsou z větší části obsazeny [[Asijští Američané|Asijskými Američany]] a Židy{{Doplňte zdroj}}, přičemž Židů se samozřejmě dnes žádná omezení netýkají.
