Tření: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: revertováno možný vandalismus editace z mobilu editace z mobilního webu
m editace uživatele 37.48.2.202 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Richard Bulva
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 1:
{{různé významy|tento=[[mechanika|mechanice]]|druhý=[[ryby|rybách]]|stránka=tření (ryby)}}
{{
Jako '''tření''' označujeme vznik tečné [[Síla|síly]] ve styčné ploše mezi dvěma [[těleso|tělesy]]. Tečná třecí síla je reakcí na tečnou složku sil působících na těleso a působí vždy proti směru vzájemného pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření). [[Práce (fyzika)|Práce]] potřebná k překonání této síly se mění převážně v [[teplo]] (přesněji řečeno v přírůstek [[vnitřní energie]], což se projeví zpravidla zvýšením [[teplota|teploty]]), třecí síla je proto [[síla#Konzervativní, disipativní a gyroskopické síly|silou disipativní]].
 
[[Soubor:Druhy tření.png|thumb|upright=2|Rozlišení druhů tření]]
[[Soubor:Odpor proti pohybu.png|thumb|upright=2|Průběh odporových sil v závislosti na rychlosti]]
Tření se liší podle [[skupenství]] stýkajících se těles. Vznik sil ve styčné ploše mezi dvěma [[Pevná látka|pevnými]] tělesy nazýváme '''smykovým třením''' (případně pouze třením, nehrozí-li záměna s jinými druhy).
Tření povrchu pevných těles s [[kapalina]]mi nebo [[plyn]]y se označuje jako '''[[odpor prostředí]]'''. Tření mezi částicemi či vrstvami tekutin se nazývá [[Vnitřní tření|'''vnitřním třením''']] (či přeneseně podle jeho projevu vazkostí či viskozitou, což jsou správně pojmy vyhrazené pro charakteristickou [[viskozita|veličinu]] tohoto jevu).
 
Tento článek se soustředí na odporové síly při styku dvou pevných těles. Pro odpor prostředí a vnitřní tření platí pro ně zcela rozdílné vztahy a jsou jim věnovány samostatné články. Samostatný článek je věnován také [[valivý odpor|valivému odporu]], dříve nevhodně nazývanému '''valivé tření''', ač se jedná o jev odlišné fyzikální podstaty.
 
U smykového tření (též [[#Velikost tření|''suchého tření'']] či ''Coulombova tření'') rozlišujeme:
* '''tření v klidu''' – statické tření (používá se index '''0''')
* '''tření za pohybu''' – kinematické tření, je zpravidla menší než tření v klidu (obvykle o 20 ÷ 25 %)
 
== Velikost tření ==