Stratég: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ klasické
struktura, + etymologie, + strat. v jiných obcích, + portál antika
Řádek 1:
{{Možná hledáte|některý z významů slova [[strategie]]}}
 
'''Stratég''' ([[starořečtina|starořecky]]: ''στρατηγός, stratégos'' ([[novořečtina|novořecky]]: ''stratigós''), mn. č. [[starořečtina|starořec.]]: ''στρατηγοί, stratégoi'' ([[novořečtina|novořec.]]: ''stratijí'')) byl ve [[Starověké Řecko|Starověkém Řecku]] titul velitele armády. V [[Helénismus|helénistických]] státech a v [[Byzantská říše|Byzanci]] tak byl titulován i vojenský místodržící. V soudobém [[Řecko|řeckém]] vojsku se jedná o označení nejvyšší důstojnické hodnosti pozemního vojska. V [[čeština|češtině]] znamená tolik co vojevůdce.
 
== Etymologie ==
 
Slovo ''stratég'' pochází ze [[starořečtina|starořeckého]] slova ''στρατηγός'', [[složenina|složeniny]] ze [[starořečtina|starořeckých]] slov ''στρατος, stratos '' - ležení, vojsko a ''αγώ, agó'' - vedu.<ref>{{Citace monografie | příjmení =Holub | jméno =Josef | příjmení2 =Lyer | jméno2 =Stanislav | titul = Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem ke slovům kulturním a cizím | editoři = Ivan Luttener | redaktoři = Jiřina Vitvarová, Milada Slaninová, Vladimír Kuchař | vydání = 3. | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 528 | hesla = stratég| strany = 453 }}</ref>
 
== Užití ve starověkém Řecku ==
 
=== Athénští stratégové ===
VVelký význam získal tento úřad v [[Athény|Athénách]] [[5. století př. n. l.]], v [[Athény|Athénách]]kde měl úřad stratégastratég kromě vojenské moci i moc politickou. Od roku [[510 př. n. l.]] bylo každoročně shromážděním lidu - [[Ekklesía|ekklésií]] voleno 10 stratégů - po jednom z každéhokaždé [[DémosFýla|démufýly]]. Každý znich velel oddílu [[hoplít]]ů složených z příslušníků svéhosvé démufýly. Každá osoba mohla být opakovaně volena a toopakovaně bez omezení. Ve velení v poli se střídali.
 
Stratégům byl zprvu nadřízen vojensko-náboženský úřad [[polémarchos|polémarcha]], kterým byl jeden z [[archont]]ů. Protože od roku [[487 př. n. l.]] byli všichni archonté vybíráni [[los (losováníú|losem]], což nemohlo zajistit vybrání kvalitního velitele, tak veškerá vojenská moc přešla od polémarcha na stratégy. StratégovéPotom, potomco postupněse koncentrovalistratégové vestali svýchvrchními rukouveliteli, téměřnahradili veškerouje výkonnouv moc,roli jako vvelitelů případěoddílů [[ThemistoklésTaxiarchos|Themistoklataxiarchové]],. [[Kimón|Kimóna]]Zákon ao [[Perikles|Perikla]]tom, kterýže zastávalkaždý tutoze funkcistratégů praktickyreprezentuje nepřetržitějednu odfýlu, rokubyl [[443nakonec př.pozměněn n.tak, l.]]že doz svéjedné smrtifýly vmohli rocebýt [[429zvoleni př.dva n.na l.|429]].úkor Stratégyfýly byli též [[Kleón]], [[Alkibiadés]] a [[Nikiás]]jiné.
 
Na začátku každého tažení se též rozhodovalo o tom, kterému ze stratégů bude svěřeno vrchní velení. Takový muselstratég vrchníse velitelnazýval ''στρατηγός αυτοκράτωρ, stratégos autokrátor''. Ač musel na konci úkolu, nebo tažení, pro které byl zvolen, skládat účty ze svéhosvé působeníčinnosti, požíval během funkčního období a v rámci obvodu svého působení obrovské autority s téměř neomezenou mocí.
 
Stratégové potom postupně koncentrovali ve svých rukou téměř veškerou výkonnou moc, jako v případě [[Themistoklés|Themistokla]], [[Kimón|Kimóna]] a [[Perikles|Perikla]], který zastával tuto funkci prakticky nepřetržitě od roku [[443 př. n. l.]] do své smrti v roce [[429 př. n. l.|429]]. Stratégy byli též [[Kleón]], [[Alkibiadés]] a [[Nikiás]].
 
Ke konci klasické doby byly každému ze stratégů vyhrazovány obvody působení, například nad hoplíty, nad pobřežím u [[Eleusis|Eleusíny]], nad [[Munichia|Munichií]] a loděnicemi atd.<ref>{{Citace monografie
| titul = Ottův slovník naučný, 24. díl
| odkaz na titul = Ottův slovník naučný
| vydání = 1.
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| rok = 1906
| strany = 201
}}</ref> S poklesem politické a vojenské moci Athén poklesl i význam athénských stratégů.
 
=== Stratégové v jiných státech ===
 
Ve [[starověk|starověké]] [[Sparta|Spartě]] byli stratégové voleni jen pro čas války a mohli zastupoval krále v roli hlavního velitele.
 
Úřad existoval i v jiných [[Starověké Řecko|řeckých]] obcích. Stratégem byl titulován například [[Dionýsios Starší]], [[tyrannis|tyran]] v [[Siracusa|Syrakúsách]].
V [[5. století př. n. l.]] v [[Athény|Athénách]] měl úřad stratéga kromě vojenské moci i moc politickou. Od roku [[510 př. n. l.]] bylo každoročně shromážděním lidu voleno 10 stratégů - po jednom z každého [[Démos|dému]]. Každý znich velel oddílu [[hoplít]]ů složených z příslušníků svého dému. Každá osoba mohla být opakovaně volena a to bez omezení.
 
Titul stratéga náležel i náčelníkovi [[Aitólský spolek|Aitólského spolku]]. Mohl jím být zvolen kterýkoli z občanů opakovaně, nikoli však následující rok po skončení funkčního období. Též ve svých rukou drželi moc vojenskou i politickou, protože byli vůdci v poli a zároveň řídili správu a svolávali sněm.
Stratégům byl zprvu nadřízen vojensko-náboženský úřad [[polémarchos|polémarcha]], kterým byl jeden z [[archont]]ů. Protože od roku [[487 př. n. l.]] byli všichni archonté vybíráni [[los (losováníú|losem]], což nemohlo zajistit vybrání kvalitního velitele, tak vojenská moc přešla od polémarcha na stratégy. Stratégové potom postupně koncentrovali ve svých rukou téměř veškerou výkonnou moc, jako v případě [[Themistoklés|Themistokla]], [[Kimón|Kimóna]] a [[Perikles|Perikla]], který zastával tuto funkci prakticky nepřetržitě od roku [[443 př. n. l.]] do své smrti v roce [[429 př. n. l.|429]]. Stratégy byli též [[Kleón]], [[Alkibiadés]] a [[Nikiás]].
 
Také v čele [[Achajský spolek|Achajského spolku]] stáli nejprve dva stratégové, později od roku [[255 př. n. l.]] jeden. Byli voleni podle podobných zásad jako v Aitólském spolku. I zde jim náležela jak funkce vojenská, tak i správní. <ref>{{Citace monografie
| titul = Ottův slovník naučný, 24. díl
| odkaz na titul = Ottův slovník naučný
| vydání = 1.
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| rok = 1906
| strany = 201
}}</ref>
 
 
== Související články ==
{{Portál Antika}}
* [[Hoplít]]
 
== Reference ==
<references/>
 
== Literatura ==
* [[Vojtěch Zamarovský|Zamarovský, Vojtěch]]. ''Řecký zázrak.'' Praha: Mladá fronta, 1972.
{{Překlad
| jazyk =fr
| článek =Stratège
| revize =25102019
}}
 
{{Překlad
| jazyk =pl
| článek =Strateg (Grecja)
| revize =11004360
}}
 
Zákon o tom, že každý ze stratégů reprezentuje jeden démos, byl nakonec pozměněn tak, že z jednoho dému mohli být zvoleni dva na úkor dému jiného. Potom, co se stratégové stali vrchními veliteli, nahradili je v roli velitelů oddílů [[Taxiarchos|taxiarchové]]
 
Na začátku každého tažení se též rozhodovalo o tom, kterému ze stratégů bude svěřeno vrchní velení. Ač musel vrchní velitel na konci úkolu, nebo tažení, pro které byl zvolen, skládat účty ze svého působení, požíval během funkčního období obrovské autority.
 
[[Kategorie:Starověké řecké vojenství]]
Řádek 23 ⟶ 78:
{{válečnický pahýl}}
 
 
{{Překlad
| jazyk =fr
| článek =Stratège
| revize =25102019
}}
 
[[de:Strategos]]