Izjum: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti k historii (starověk ne, skončil ve 4. století) značka: odkazy na rozcestníky |
|||
Řádek 62:
V 11.-12. století se v hranicích moderního města odehrávaly bitvy mezi [[Ruská knížectví|staroruskými knížaty]] a kočovnými [[Kumáni|Polovci]], jejichž popisy se dochovaly ve středověkých kronikách. Poblíž Izjumu na řece Salnici dne 7. března 1111 porazila armáda sedmi ruských knížat pod vedením [[Vladimír II. Monomach|Vladimíra II. Monomacha]] armádu Polovců.
Zmínka z roku 1571 o ruské strážní hlídce u brodu přes [[Severní Doněc]] je nejstarší písemnou zprávou o existenci Izjumu. K roku [[1637]] o zdejším osídlení svědčí připomínka jedné [[kurgan|mohyly]]. Oficiálním datem založení města je rok [[1681]], kdy car [[Fjodor III. Alexejevič]] vydal nařízení o stavbě města s pevností a hliněným valem. V 17. a 18. století bylo město základnou kozáckého pluku na opevněné „Linii Izjum“ proti Krymským Tatarům.
Roku [[1780]] Izjum dostal status města a roku [[1785]] se stal správním centrem stejnojmenného újezdu v Charkovské gubernii. V letech 1809—1823 byl postaven Nikolajevský chrám. Roku 1916 zde byla otevřena první sklárna na výrobu optického skla v Ruském impériu, jejíž výroba trvala až do bankrotu v roce 2010.<ref>[https://www.sq.com.ua/rus/news/vlast/15.06.2010/dela_o_bankrotstvah_ryada_gospredpriyatij_harkovskoj_oblasti_rassmatrivayutsya_v_sudah_ Status Quo z 15.6.2010]</ref> Město
Za obou světových válek i za války občanské se město pro svou strategickou polohu stalo několikrát bojištěm. Za druhé světové války tudy frontová linie prošla poprvé koncem roku 1941. Nacistická vojska město obsadila po bitvě u Charkova 23. června 1942, a opustila po úporných bojích v ''Barbenském kotli'' 23.-24. června 1943.
== Ruská agrese 2022 ==
| |||