Tančík vz. 33: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: fix parametrů v infoboxu
Řádek 28:
== Historie ==
[[Soubor:Tančík Tč vz. 33 v Milovicích.jpg|náhled|Tančík Tč vz. 33 v Milovicích]]
V 30. letech se rozhodla československá armáda zavést do své výzbroje tančík. Britský [[Carden-Loyd Mk.VI.|Carden-Loyd Tankette Mk. VI]], zakoupený v počtu tří kusů, ani jeho česká licence ''Praga-Carden-Loyd'', vyrobená v počtu čtyř kusů (jeden z nich byl firemní) jejím požadavkům nevyhovovaly. Proto oddělení obrněných vozidel [[Praga|Pragy]] pod vedením ing. [[Alexej Surin|Alexeje Surina]] provedlarovedla konstrukční přestavby s využitím domácích komponentů. Tento tančík byl označován jako P-I. V letech 1931–1932 byl tančík intenzivně zkoušen a dále upravován (zesílené pancéřování - ovšem i přes zesílení pancéřování se při zkouškách odolnosti sériových strojů několikrát stalo, že pancéřováním prošel průbojný náboj z pušky. Pancéřová ochrana byla i tak slabá). Všechny tři přestavěné kusy byly milovickým plukem útočné vozby převzaty 17. října 1933. V témže roce se československá armáda rozhodla přijmout P-I do výzbroje jako '''tančík vzor 33 (Tč vz. 33)''' a objednala si sérii 70 kusů. Stalo se tak i přes protesty některých vojáků, například velitele praporu útočné vozby Pavlíka, který tančíky odmítal jako směšně vyzbrojené a obrněné vozidlo, navíc téměř slepé.
 
Cena byla stanovena na 131 200 Kč za kus (bez licenčních poplatků 32 liber za kus). Přestože mělo být prvních 40 kusů dodáno do konce roku 1933, dodávky se opozdily a [[Poldi Kladno]] nejprve dodala pancéřové plechy špatné kvality. Prvních deset kusů armáda převzala 6. února 1934 a poslední desítku 11. října 1934.