Petr I. z Rožmberka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: ruční vrácení zpět editace z mobilu editace z mobilního webu
m →‎Život: -opakované wiki a drobné typo
Řádek 47:
{{Citát|Když se toto dálo, pan Petr z Rožmberka uvažuje, že se osvobození Jindřicha z Lipé nadlouho protahuje, odmítl jeho panenskou dceru, která s ním byla zasnoubena snubním prstenem, a tak se spojil se svolením krále Jana manželským svazkem s paní Violou, dcerou vévody těšínského, vdovou po mladém králi Václavovi. Tímto svazkem se Petr z Rožmberka těsněji připoutal ke králi a dokázal, že rozvázal přátelský svazek i příbuzenství s tím, jehož dceru zamítl.|[[Zbraslavská kronika]]}}
 
Následně se s požehnáním [[Seznam představitelů českého státu|krále]] [[Jan Lucemburský|Jana]] oženil s vdovou po [[Václav III.|Václavovi III.]] [[Viola Těšínská|Violou]], dcerou těšínského knížete [[Měšek I. Těšínský|Měška I.]] Zároveň se přiklonil ke straně Jana Lucemburského a opatrně mu přiznal svou účast na spiknutí. Po propuštění pána z Lipé roku [[1316]] Petr z Rožmberka změnil názor a listinou ze dne [[25. duben|25. dubna]] [[1316]] bylo potvrzeno opětovné přátelství mezi oběma těmito mocnými pány. Viola po necelém roce manželství zemřela a novou ženou se stala [[Kateřina z Vartemberka (1355)|Kateřina]] pravděpodobně pocházející z rodu [[Vartenberkové|Vartenberků]]. S Kateřinou měl Petr pět synů a tři dcery.
 
V letech [[1317]]–[[1318|18]] se v Čechách rozhořela válka způsobena rozbroji mezi českou šlechtou (mezi Jindřichem z Lipé a [[Vilém Zajíc z Valdeka|Vilémem Zajícem z Valdeka]] a jejich přívrženci), častou nepřítomností krále v zemi a královskými intrikami. V zemi byl [[mor]] a [[hladomor]]. Jan Lucemburský požádal o pomoc [[Svatá říše římská|římského krále]] [[Ludvík IV. Bavor|Ludvíka Bavora]] a pan z Lipé hrozil spojenectvím s Ludvíkovým oponentem [[Fridrich I. Habsburský|Fridrichem Sličným]]. Smír mezi Lucemburkem a českými pány byl uzavřen v dubnu [[1318]] v [[Domažlice|Domažlicích]]. V době nepokojů král vyjížděl na panství neposlušných pánů. Došlo tehdy k ozbrojenému střetnutí mezi královými oddíly a oddíly [[Vilém z Landštejna|Viléma z Landštejna]]. Po Landštejnově boku stál jeho příbuzný Petr z Rožmberka. Tato akce a možná nejen ta, vynesla Petrovi přechodnou ztrátu nejvyššího komornictví v letech [[1319]]–[[1325]]. Funkce nejvyššího komorníka mu byla potom navrácena a zastával ji až do konce svého života. Roku [[1329]] se společně s dalšími předními českými pány zúčastnil [[křížové výpravy]] Jana Lucemburského dona [[LitvaVeliké knížectví litevské|LitvyLitvu]]. Zemřel [[14. říjen|14. října]] [[1347]] a je pohřben v cisterciáckém rodovém [[Vyšebrodský klášter|klášteře]] [[Rožmberkové|Rožmberků]] ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]].
 
Petr I. z Rožmberka byl významnou osobností své doby, zasahoval do události celostátního významu. Rožmberské statky (roku [[1302]] obohacené o dědictví po pánech z Krumlova) za doby jeho vlády rozhodně nedoznaly újmy. Finančně podporoval duchovní a sociální ústavy, touto formou dbal o spásu své [[duše]], případně i duše svých blízkých. V [[Český Krumlov|Krumlově]] nechal zřídit [[špitál]] [[Svatý Jošt|svatého Jošta]] a na krumlovském hradě kapli [[Svatý Jiří|svatého Jiří]].