Starý Knín: Porovnání verzí

'''Starý Knín''' je někdejší samostatná ves, nyní součást města [[Nový Knín|Nového Knína]], se kterým jak stavebně, tak i administrativně splynula (sloučeno i číslování domů, zachováno zůstalo pouze samostatné katastrální území). Nachází se z větší části na levém břehu [[Kocába|Kocáby]]. Dodnes je uváděn v názvu [[Římskokatolická farnost Starý Knín|římskokatolické farnosti]].

 

První zmínka o Kníně pochází z roku 1186, kdy se zde „z návodu dobrých lidí“ sešli [[český kníže]] [[Bedřich (kníže)|Bedřich]] a jeho soupeř, [[Moravské úděly|moravský údělník]] [[Konrád II. Ota|Konrád Ota Znojemský]], aby po krvavé [[Bitva u Loděnice (1185)|bitvě u Loděnice]] uzavřeli mírovou dohodu, jejímž výsledkem bylo podřízení se moravského knížete vrchní vládě knížete pražského a tedy opětné státoprávní spojení [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] v jeden celek. (Od této knínské schůzky začal Konrád Ota užívat titulu [[Moravský markrabě|moravského markraběte]] a po Bedřichově smrti skutečně na trůn v [[Praha|Praze]] nastoupil.) Roku 1321 Štěpán z Tetína (levoboček krále [[Václav II.|Václava II.]]) „vysadil“ [[Emfyteuze|německým zákupným právem]] vsi Knín, [[Dobříš]], [[Kytín]], [[Libčice (Nový Knín)|Libčice]] a městečko [[Trhové Dušníky|Dušníky]] u [[Příbram]]ě. Někdy mezi léty 1321 až 1331 došlo k oddělení části osady, která byla před rokem 1331 povýšena na [[městys|městečko]] a později se začala uvádět jako [[Nový Knín]]. Zbytek osady zůstal vsí a později se dostal do rukou světské a roku 1669 církevní vrchnosti. Ve 2. polovině 14. století se o Starý Knín dělilo hned několik vladyků a rozdělení panství trvalo ještě na počátku 16. století.

 

=== Externí odkazy ===

* {{Commonscat}}

 

{{Pahýl}}