Údolí královen: Porovnání verzí

'''Údolí královen''' je archeologická lokalita nacházející se v [[Thébská nekropole|thébské nekropoli]] nedaleko [[egypt]]ského města [[Luxor]]. V dobách [[Starověký Egypt|starověkého Egypta]] zde byly pohřbívány manželky [[faraon]]ů. [[Starověcí Egypťané]] nazývali zdejší pohřebiště „Tasetneferu“, což v překladu znamená „Místo králových dětí“. Tento název získalo údolí proto, že se zde v dobách [[18. dynastie|18.]], [[19. dynastie|19.]] a [[20. dynastie]] pohřbívali i princové a princezny. Současný název Údolí královen dal zdejšímu pohřebišti francouzský archeolog [[Jean-François Champollion]]. Místní lidé ho nazývají Bíbán el-Melíkat.<ref name="Siliotti70">{{citace monografie | jméno = Alberto| příjmení =Siliotti | titul = Údolí králů: Thébská pohřebiště a chrámy| překladatelé = Naďa Benešová | vydavatel = Rebo Productions| rok =1998 | počet stran = 168|strany = 70|kapitola = Údolí královen| isbn = 80-7234-156-1}} [dále jen „Siliotti“]</ref>▼

Pohřebiště bylo využíváno od začátku 18. dynastie, kdy sloužilo pro prince a princezny z královské krve a osobnosti z královského dvora. Od dob faraona [[Ramesse I.]] zde byly pohřbívány královny, jimž byl udělen titul „Královská manželka“. Na začátku 20. dynastie obnovil faraon [[Ramesse III.]] tradici a nechal zde postavit hrobky pro některé své syny. Výběr lokality souvisel s jejím charakterem, starověcí Egypťané ji považovali za posvátnou. Struktura této oblasti připomínala náboženské a pohřební pojetí ať už kvůli nedaleko nacházejícímu se Thébskému štítu, tvarem připomínající [[Pyramida|pyramidy]] ze [[Stará říše|Staré říše]], či vodopádu a jeskyním. Jeskyně symbolizovala lůno bohyně [[Hathor]], ze které tryskala voda, což oznamovalo blížící se znovuoživení zemřelých, kteří byli na tomto místě pohřbeni.<ref name="Siliotti70" />▼

V Údolí královen se nacházejí dva typy hrobek - jedny se skládají pouze z pohřební šachty a druhé jsou velké se složitou strukturou. Jejich předlohou byly královské hrobky z nedalekého [[Údolí králů]]. První královnou, která zde nalezla místo posledního odpočinku, byla [[Satre]], manželka Ramesse I. a matka [[Sethi I.|Sethiho I.]] Pohřby se zde prováděly do konce 20. dynastie. Po skončení vlády Ramessovců se hrobky staly terčem vykradačů hrobek. Během [[21. dynastie]] a [[Třetí přechodná doba|Třetí přechodné doby]] se některé hrobky začaly znovu využívat a staly se pohřebním místem pro lidi, kteří nebyli z královské krve. V dobách [[Aegyptus|římské nadvlády]] se Údolí královen stalo normálním hřbitovem a tuto funkci plnilo až do čtvrtého století našeho letopočtu, kdy se zde usadili [[Koptové]]. Ti zde založili klášter a zničili velké množství zdejších hrobek. Další hrobky byly zničeny přívalovými dešti na konci období [[Nová říše|Nové říše]].<ref name="Siliotti70" />▼

První systematické vykopávky zde prováděl v letech 1903 až 1906 Ital [[Ernesto Schiaparelli]], který rovněž zastával funkci ředitele [[Egyptské muzeum v Turíně|Egyptského muzea v Turíně]]. Tento archeolog pomohl nalézt nejdůležitější hrobky této lokality. Mezi nimi byly například hrobky synů Ramesse III. - Chamuaseta, Amonherchopešefa a Setherchopešefa. Největším objevem byla však [[QV66|hrobka]] královny [[Nefertari]], [[Velká královská manželka|Velké královské manželky]] [[Ramesse II.]] Tato hrobka je mnohými považována za nejkrásnější hrobku v celé thébské nekropoli.<ref>Siliotti, S. 70-71</ref>▼