Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 1 567 bajtů ,  před 11 lety
m
Editace uživatele „212.71.190.66“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „BobM“.
'''Stavovský stát''' je forma [[monarchie]], v níž je [[stát]]ní moc rozdělena mezi [[panovník]]a a [[zemský sněm]], v němž zasedají zástupci jednotlivých stavů, tj. zpravidla vyšší (panstvo) a nižší (rytířstvo) [[šlechta|šlechty]], královských [[město|měst]] (měšťané) a duchovenstva (kněží). Panovník je vnímán především jako reprezentant státu a vrchní velitel vojsk. Zemský sněm má zákonodárnou moc a volí panovníka.
nic
 
==Země Koruny české==
Silný vliv v [[Země Koruny české|českých zemích]] získaly stavy v 2. polovině [[15. století]] za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], který měl jako [[Seznam hlav českého státu|český král]] jen omezenou suverenitu. Jednotlivé země Koruny měly vlastní sněmy. Zasedali v nich zástupci šlechty a královských měst, nikoliv však církve. Rozhodnutí sněmů se stávala [[zákon (právo)|zákonem]] a byla zapisována do [[Zemské desky|zemských desk]].
 
[[Habsburkové]] po roce [[1526]] postavení panovníka posílili, a to hlavně díky nejednotnosti a vzájemné svárlivosti českých stavů. Poražením [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] v roce [[1620]] byly [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] provedeny kroky k omezení moci stavů a zavedení [[absolutismus|absolutismu]]. To bylo v roce [[1627]] v [[Čechy|Čechách]] zakotveno zákonem (Obnovené zřízení zemské) a o rok později i na [[Morava (země)|Moravě]].
 
[[Kategorie:Formy státu a vlády]]
{{Historický pahýl}}