Fenomenologie náboženství: Porovnání verzí

m
link na posvátno
m (→‎Zdroje: šablony k literatuře)
m (link na posvátno)
== Vznik fenomenologie náboženství ==
 
Fenomenologie náboženství vzniká v souvislosti s utvářením nové vědy, [[religionistika|religionistiky]]. Pojmenování fenomenologie náboženství poprvé veřejně užil [[Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye]] ve své knize ''Učebnice dějin náboženství'' (orig. ''Lehrbuch der Religionsgeschichte'', 1887). V této době se však neujal ani název, ani metoda samotná. Další snahy o zpracování základních postupů fenomenologie náboženství se objevily v knize [[Rudolf Otto|Rudolfa Otta]] ''Das Heilige'' (''[[Posvátno (kniha)|Posvátno]]'') a práci [[Max Scheler|Maxe Schelera]] ''Vom Ewigen in Menschen''.
Avšak vznik fenomenologie náboženství jako nového oboru se klade až do roku [[1925]], kdy Gerardus van der Leeuw vydává svůj ''Úvod do fenomenologie náboženství'' (orig. ''Einführung in die Religionsphänomenologie'').
Podnětem pro vznik náboženské fenomenologie byl obrovský růst [[etnografie|etnografických]], [[archeologie|archeologických]] a [[filologie|filologických]] výzkumů, ke kterým se pojí obrovský nárůst nashromážděného materiálu, se kterým bylo třeba systematicky pracovat a nějak jej uspořádat. Fenomenologie se pro to jevila jako dobrý nástroj.