Milan Machovec: Porovnání verzí

Poté, co absolvoval střední školu, pracoval roku [[1944]] krátce jako učitel na odborné škole v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]]. Na [[Jaro|jaře]] roku [[1945]] začal studovat [[Filosofie|filosofii]] a klasickou [[filologie|filologii]] na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]]. Také po zkušenostech v rámci [[nacismus|nacistické]] diktatury se Milan Machovec brzy obrátil k [[marxismus|marxismu]]. V letech [[1948]] – [[1950]] absolvoval [[Základní vojenská služba|základní vojenskou]] službu. Nedlouho poté se stal [[Odborný asistent|odborným asistentem]] na univerzitě v Praze a okamžitě poté, co habilitoval v roce [[1953]], profesorem [[Dialektický materialismus|dialektického materialismu]] a [[marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] tamtéž. V této pozici získal mezinárodní renomé; změnil "Seminář„Seminář pro marxistické kritiky náboženství a náboženské historie"historie“ Univerzity Karlovy v "dialogický„dialogický seminář"seminář“, kterého se jako hosté zúčastnili [[filosof]]ové jako [[Erich Fromm]], stejně jako [[Teologie|teologové]], například [[Karl Rahner]]. Byl pravidelným diskusním partnerem filosofů a teologů na celém světě, ale především v [[Německo|Německu]], pravděpodobně proto, že mluvil plynně německy. Konečně, Machovec byl jeden z inspirátorů "„[[Pražské jaro|pražského jara]]"“ roku [[1968]].

Po rozdrcení pražského jara byl v roce [[1970]] vyhozen z univerzity, postaven pod státní dozor a podroben mnohým [[Represe|represím]]. Vydělával si na živobytí hlavně jako [[Varhany|varhaník]] v katolickém [[kostel]]e. Přesto podepsal [[Charta 77|Chartu 77]] a stal se proto ještě více politicky pronásledovanou osobou. Celé jeho sociální prostředí bylo uvedeno pod tlak a hrozilo, že bude jeho dílo zabaveno a zničeno. Stále znovu ho však vyhledávali studenti, se kterými udržoval tajné "bytové„bytové semináře"semináře“.

Při pronásledování [[komunismus|režimem]] mu byla odepřena také řádná lékařská péče, což přispělo k jeho pozdějšímu špatnému zdravotnímu stavu. Přesto se začal znovu aktivně podílet na vědecké práci ve [[Filosofie|svém oboru]] a zúčastnil se mnoha sporů v nově organizovaném státu. Jako vždy kritický duch pokračoval v rozporu s novými orgány filosofické diskuse. Zemřel vysoce respektován zejména mladou generací. Na jeho pohřbu odříkal pomocný biskup pražský{{kdo?}} (na filosofovu žádost) [[Otčenáš|Modlitbu Páně]].

''V'' knize ''Indoevropané v pravlasti'' se Machovec pokusil o rekonstrukci myšlení indoevropských předků v době, ze které se nedochovaly žádné písemné památky. Jde o čtivou publikaci, ale v řadě ohledů je nevěrohodná a s omyly.<ref>KOLOC, Tomáš. Zkouškou dospělosti našich indoevropských předků bylo nejspíš kradení dobytka. ''Kulturní noviny'' [online]. 2016, č. 10 [cit. 27. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2016/10-2016/zkouskou-dospelosti-nasich-indoevropskych-predku-bylo-nejspis-kradeni-dobytka</ref><ref>DAVID, Jaroslav. Lidová a bakalářská etymologie vlastních jmen (na příkladu toponym). ''Naše řeč'' [online]. 2010, roč. 93, č. 2, s. 57–70. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8077</ref>