Zemský hejtman: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Salcbursko. značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Historie: reference za použití AWB |
||
Řádek 15:
| strany = 206–214
| isbn =
}}</ref>▼
▲}}</ref>
Postupně nabýval hejtmanský úřad více stavovské povahy, zvláště na Moravě, kde mělo obsazení úřadu [[Moravský zemský hejtman|zemského hejtmana]] v důsledku trvalé nepřítomnosti krále nepřetržitý charakter. V Čechách naopak byli hejtmani jmenováni jen příležitostně, v jeden čas mohlo být pověřeno správou země i více osob. Počátkem 16. století hejtmanský úřad z Čech úplně mizí. Ve Slezsku se potom vyvinula instituce [[Slezský vrchní hejtman|vrchního hejtmana]] příslušného pro všechna knížectví, některá knížectví však měla i hejtmany vlastní.<ref>{{Citace monografie
Řádek 31 ⟶ 30:
| strany = 428–435
| isbn =
}}</ref>▼
▲}}</ref>
Na Moravě se stal zemský hejtman na základě [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] opět královským úředníkem, po správních reformách 30. a 40. let 17. století předsedal [[Moravský královský tribunál|Královskému tribunálu]], novému nejvyššímu zeměpanskému správnímu úřadu na Moravě, zároveň však stál nadále v čele zemské stavovské obce, z jejíhož středu byl vybírán. Podobně byl reformován úřad vrchního hejtmana ve Slezsku, který stanul v čele kolektivního vládního orgánu – [[Slezský vrchní úřad|slezského vrchního úřadu]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 47 ⟶ 45:
| strany = 122–133
| isbn =
}}</ref>▼
▲}}</ref>
Po [[Tereziánské reformy|tereziánských reformách]] stanul moravský zemský hejtman v čele nově zřízeného [[Moravskoslezské gubernium|gubernia]], v čele stavovské obce stál z pozice předsedy [[Zemský výbor|zemského výboru]]. Po [[Únorová ústava|ústavních reformách v roce 1861]] předsedal zemský hejtman [[Moravský zemský sněm|moravskému zemskému sněmu]] a zůstal jím až do zániku monarchie.
| |||