Baltická operace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m -netisknutelne znaky
Řádek 49:
 
== Baltická ==
[[Soubor:Prohlášení.pdf|thumb|Zatímco květen 1945 přinesl konec druhé světové války v Evropě, svobodu do celé Evropy nepřinesl. Střední a východní část Evropy zůstala téměř 50 let pod vládou komunistických režimů. Pobaltské státy byly nezákonně okupovány a anektovány a železné sevření dalších podrobených států upevnil Sovětský svaz za použití ohromné ​​vojenskévojenské síly, represí a ideologické nadvlády.]]
Ve dnech 14. až 17. září začal útok sovětského leningradského, 1., 2. a 3. pobaltského a 3. běloruského frontu. Proti zhruba 900 tisícům rudoarmějců stálo 730 tisíc příslušníků [[Wehrmacht]]u a jednotek [[Waffen-SS]]. Rudá armáda měla ale významnou převahu v dělostřelectvu, tancích i letadlech. První úder byl veden na [[Riga|Rigu]], čímž mělo dojít k rozdělení německých vojsk na dvě skupiny. Následovala útočná operace na [[Tallinn]] a na [[Klaipėda|Klaipėdu]]. 3. běloruský front útočil ve směru na [[Prusko]]. [[Riga]] byla sice sovětskými jednotkami obklíčena, ovšem velice úspěšně se jim bránila. Stejná situace nastala i v případě [[Klaipėda|Klaipėdy]], kde se bránily německé jednotky, jejichž snahou byla evakuace po moři do [[Německo|Německa]]. Útok na [[Estonsko]] byl ukončen 26. září a poté provedly sovětské paradesantní jednotky výsadek na [[Západoestonské souostroví]]. Klajpedu dobyla Rudá armáda 22. října, rižská ofenzíva byla dovršena 24. října a v [[Pobaltí]] tak zůstaly uvězněné německé jednotky pouze v [[Kuronsko|Kuronsku]], které kapitulovaly v počtu asi 200 tisíc mužů až v květnu [[1945]] současně s ukončením války.