Lýsandros: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}
linkfix
Řádek 12:
V této pozici Lýsandros přispěl rozhodující měrou k definitivní porážce athénského loďstva v [[Bitva u Aigospotamoi|bitvě u Aigospotamoi]] v roce [[405 př. n. l.]], která prakticky ukončila peloponéskou válku. V [[Attika|Attice]] se poté spojil s vojskem spartských králů [[Ágis II.|Ágida II.]] a [[Pausaniás (Sparta)|Pausania]] a když se vyhladovělé Athény po několikaměsíčním obléhání konečně vzdaly, dosadil Lýsandros Athéňanům vládu třiceti mužů, kteří se stáli později známí jako [[třicet tyranů]].
 
Nicméně Lýsandros brzy ztratil svoji popularitu mezi [[Řekové|Helény]] tím, že příliš preferoval své přátele a rovněž projevoval svoji mstivost vůči těm, kteří se mu znelíbili. Když si na jeho chování stěžoval perský satrapa Farnabazos, spartští [[Efor|eforové]] Lýsandra odvolali. To vyústilo v mocenský boj v samotné Spartě, neboť králové byli ochotní připustit v obcích [[Demokracie|demokratičtější]] režimy, jen aby redukovali Lýsandrovu velkou moc.
 
Po smrti krále Ágida II. byl Lýsandros klíčovou postavou, která prosadila za krále Ágidova bratra [[Agésilaos II.|Agésiláa II.]] na místo Leótychida, o kterém se všeobecně věřilo, že je spíše synem Alkibiada než Ágida. Lýsandros pak Agésiláa přiměl k podniknutí výpravy do Malé Asie proti Peršanům. Když však oba dorazili do řeckých obcí v [[Asie|Asii]], pozoroval Agésiláos se vzrůstající nelibostí Lýsandrovu autoritu mezi místními oligarchy. Jak poznamenal [[Xenofón]]: „vznikal dojem, že Agésiláos je soukromá osoba a králem je Lýsandros“. Důsledkem bylo stupňující se napětí mezi oběma muži. Lýsandros vycítil, že je zde nežádoucí a v roce [[396 př. n. l.]] odcestoval zpět do Sparty.