Pojem: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kremen (diskuse | příspěvky)
Upravil jsem úvod a dal odkazy na prameny, přidal definici a odst. Pojmy a typy sdělování
Paeddr (diskuse | příspěvky)
Funkce návrhy odkazů: Přidány 3 odkazy.
Řádek 15:
 
== Pojmy a typy sdělování==
'''Doslovnost a obraznost v komunikaci''' <ref> Kolektiv: ''Kapitoly k filosofii člověka.'' Skripta. ČVUT, fakulta strojní, Praha, 1996. </ref> jsou dva pojmy označující dva způsoby lidské [[Sociální komunikace|komunikace]]. Prvý klade důraz na úlohu jazyka a jeho přesnosti, druhý na porozumění lidským vhledem a citem mezi komunikujícími, na [[Metafora|metaforu]], symboličnost. Obvykle se spojují s úlohou každé z hemisfér lidského mozku podle amerického neurologa Rogera Wolcotta Sperryho (1913 – 1994) a převahou aktivity jedné z hemisfér u toho kterého člověka. Levá hemisféra dává lidské osobnosti [[Racionalita|racionalitu]], logiku, objektivistický způsob myšlení a nahlížení na svět, schopnost vědecké práce. Pravá hemisféra mu dává citovou bohatost, obrazotvornost, schopnost umělecké tvorby. U každého lidského jedince se obě hemisféry podílejí v jistých, jemu vlastních proporcích na jeho nazírání na svět, uvažování a schopnosti a způsobu sdělování. O doslovnost ([[konotace]] blížící se exaktní interpretaci) se snaží věda, a absolutní doslovnosti (nulový [[sémantický diferenciál]], tedy [[exaktní]] interpretace) dosáhla [[exaktní věda]]. Cesta k doslovnosti vede k budování terminologických soustav. Základní pojmy jsou postaveny na konsensu (k zamezení [[definice kruhem]]), odvozené pak na definicích s použitím základních pojmů. V běžné lidské komunikaci se neklade velký důraz na doslovnost, jsme zvyklí na vhled a vstřícnost, symboliku slov, tedy spíš na složku obraznosti, ta více vyhovuje neodmyslitelné lidské emocionalitě. Tento způsob je blízký uměleckému sdělování.
 
== Pojem, slovo a věc ==
Řádek 24:
V běžné řeči, která se vždy děje v&nbsp;určitém kontextu a vztahuje se k&nbsp;němu, není obecnost pojmů většinou na závadu, protože se dostatečně určují situací. Naproti tomu ve vědecké řeči je třeba, aby různí mluvčí mínili určitým pojmem totéž, a&nbsp;to pokud možno nezávisle na situaci. Proto věda potřebuje přesné [[termín]]y, které se často vědomě odlišují od běžné řeči a volí často z&nbsp;latiny, řečtiny nebo dnes z&nbsp;angličtiny, případně tvoří jako [[Neologismus|novotvary]] (např. [[kvark]] nebo [[gen]]).
 
Ve vědě se používají dva druhy pojmů: Definované a primitivní (implicitní). Příkladem primitiva je v&nbsp; [[Matematika|matematice]] např. číslo, délka, v&nbsp;medicíně bolest, zdraví, v&nbsp;psychologii pak strach, tréma či radost. Primitiva jsou prožitkově zakotvenou součástí přirozeného jazyka; místo definování na ně v&nbsp;konkrétní situaci ukazujeme. Poznají se podle toho, že jsou zpravidla srozumitelné i malým dětem.<ref name="bahbouh" />
 
== Obsah a rozsah pojmu ==