Triforium: Porovnání verzí

'''Triforium''' je ochoz používaný u chrámů [[katedrála|katedrálního]] typu, umístěný v síle zdi a otevřený do vnitřního prostoru katedrály zpravidla sloupkovými [[arkáda (architektura)|arkádami]] a umístěný mezi spodní zónou [[mezilodní arkáda|mezilodních arkád]] (vedoucích do [[boční loď|bočních lodí]] a [[chórový ochoz|chórového ochozu]]) a horní zónou [[bazilikální okno|bazilikálních oken]] v [[chór (architektura)|chóru]], [[transept]]u či v [[hlavní loď|hlavní lodi]]. U některých francouzských raných katedrál je mezi spodními arkádami a triforiem ještě navíc umístěna [[empora]], takže pak katedrála nemá tři, ale čtyři horizontální zóny. Naopak katedrála v německém [[Magdeburg]]u je vybavena pouze emporou.

 

 

Přesto existují případy, kdy je triforium paradoxně částečně, nebo po celé výšce prosvětleno okny, neboť jeho původní praktická funkce v daném místě z nějakáho důvodu odpadla. Například použitím velmi nízké střechy kaplí atp. Tak je to i v případě pražské katedrály svatého Víta. v [[klášter]]ním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sedlec)|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedleci]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]], který používá katedrální schéma, ale vzhledem k požadavkům [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] na skromnost zde není ani triforium, ani viditelný [[opěrný systém]], ani [[věž]]e v [[průčelí]]. Proto je zde v zóně triforia použito pouze slepé panelování.