Světová výstava 1958: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Ocenění: doplnění ocenění 1958 Brusel. Meopta Přerov. Web meopta.com/cz
m →‎Pavilon: doplnění info
Řádek 10:
=== Pavilon ===
{{Viz též|Československý pavilon na Světové výstavě 1958}}
Za nejlepší pavilon byl vyhlášen jednoduchý, ale moderní a elegantní [[Československý pavilon na Světové výstavě 1958|československý pavilon]] [[František Cubr|Františka Cubra]], [[Josef Hrubý (architekt)|Josefa Hrubého]] a [[Zdeněk Pokorný (architekt)|Zdeňka Pokorného]]. Pozornost vzbudila moderně architektonicky řešená restaurace, [[Laterna magika]] a celková koncepce exhibice. Hlavní cenu v mezinárodní filmové přehlídce získal vědecko-fantastický film [[Karel Zeman|Karla Zemana]] ''[[Vynález zkázy (film)|Vynález zkázy]]''. <ref name="rfr1">MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3.5.2010.</ref> Během přípravy československé expozice došlo k určitému kulturnímu uvolnění. Komunistické vedení státu dalo autorům poměrně značnou volnost a ti to často považovali za jedinečnou příležitost k svobodné tvorbě. Vládní výbor pro přípravu expozice řídil [[František Kahuda]], který obhajoval uměleckou svobodu tvůrců výstavy a podporoval ambiciózní projekty jako byla slavná [[Laterna magika]] nebo [[Polyekran]] [[Josef Svoboda (scénograf)|Josefa Svobody]]. Československý pavilon navštívilo 6 milionů lidí.<ref name="rfr1" /> Expo 58 zahájilo desetiletípostupnou postupné liberalizaceliberalizaci v Československu, které skončilosice pokračovalo [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupací Československa]], ale rozvoj průmyslu, automatizace, robotizace, udržení ČSR na špici efektivnosti a rozmanitost výroby ve světě, trvala až do 90 let.
 
Pavilon byl spolu s přičleněnou budovou restaurace po výstavě převezen do Prahy a znovuvybudován v tehdejším [[PKOJF]]. V r. 1991 zde vyhořel a jeho ruina byla bez náhrady stržena. Restaurace byla v Praze nainstalována v [[Letenské sady|Letenských sadech]], později byla spolu s historickým jádrem Prahy zapsána na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Její provoz byl v rámci uvedení do tzv. [[Malá privatizace|malé privatizace]] v r. 1990 ukončen. Poté bylo po několikeré změně soukromého majitele a téměř deseti letech chátrání zdevastované torzo památkově chráněné stavby přebudováno na kanceláře.<ref>[http://stary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/expo/expo1.htm], Plzeňská restaurace PRAHA - EXPO 58, nebo kanceláře Bestia triumfans 2000?; článek pro Věstník Klubu Za starou Prahu</ref><ref>[https://www.prahaneznama.cz/jine-zajimavosti/serial-z-letne-pavilon-expo-58], Web Praha neznámá, Seriál z Letné – pavilon Expo 58</ref><ref>[http://praga-magica.blog.cz/1012/bruselska-restaurace-na-letne] {{Wayback|url=http://praga-magica.blog.cz/1012/bruselska-restaurace-na-letne |date=20190426092601 }}, Blog Praga-magica - Bruselská restaurace na Letné</ref>. V roce 2021 byl pavilon rekonstruován a jeho přízemí slouží jako výstavní síň renomované aukční síně a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery.