Pauliho vylučovací princip: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy, fermion nerovná se antisymetrický stav, mírně jsem to přeformuloval |
m typografické úpravy narozdíl > na rozdíl apod. |
||
Řádek 3:
Částice podléhající Pauliho vylučovacímu principu se nazvají [[fermion]]y. Kromě tradičních elektronů, protonů a neutronů zahrnují také [[neutrino|neutrina]], [[kvark]]y (z nichž se skládají protony a neutrony), ale také některé celé [[atom]]y jako [[helium]][[helium-3|-3]]. Všechny fermiony mají neceločíselný [[spin]], což znamená, že mají vnitřní [[moment hybnosti]], jehož hodnota je <math>\hbar = h/2\pi</math> (redukovaná [[Planckova konstanta]]) krát polovina lichého celého čísla (1/2, 3/2, 5/2, atd.). V kvantové mechanice je stav systému složeného z nerozlišitelných fermionů popisován pomocí [[vlnová funkce|vlnové funkce]] [[antisymetrizace|antisymetrizované]] přes jednočásticové stavy těchto nerozlišitelných fermionů.
Částice, které nejsou fermiony, se nazývají [[boson]]y. Mají celočíselný spin a mohou sdílet kvantové stavy. Systémy z nich složené jsou (
Příkladem aplikace Pauliho vylučovacího principu (a původním motivem pro jeho zavední) je plnění [[atomový obal|atomového obalu]] elektrony: v elektronovém obalu daného atomu může být v konkrétním kvantovém stavu popsaném [[Kvantové číslo|kvantovými čísly]] ''n, l, m, s'' nejvýše jeden elektron (neboli v daném kvantovém stavu nemohou existovat dva elektrony současně. Každé dva elektrony v obalu se liší v hodnotě alespoň jednoho kvantového čísla).
| |||