Verze z 9. 1. 2022, 13:11 editovat Borzywoy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 10 484 editací + značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 21. 5. 2022, 20:48 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=[[Rostlinné společenstvo\|rostlinném společenstvu]]}} [[Soubor:P6289468-horská smrčina v PR Prales Jizera.JPG\|~~thumb~~náhled\|Horská smrčina v [[Prales Jizera\|PR Prales Jizera]]]] '''Smrčina''' je rostlinné společenstvo s dominancí [[smrk]]u (''Picea''). Ve střední [[Evropa\|Evropě]] se jedná zpravidla o [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''), jinde, např. v Asii nebo Severní Americe, tvoří dominantu stromového patra přirozených smrčin jiné druhy smrků. Z hlediska původu můžeme středoevropské smrčiny rozdělit na přirozené neboli primární smrčiny a kulturní neboli sekundární smrčiny. == Přirozené a kulturní smrčiny == [[Soubor:Picea abies trees, Fraisse-sur-Agout 02.jpg\|vlevo\|náhled\|Okraj paseky v hospodářské smrčině]] Přirozená smrčina je smrčina, která se vyskytuje na stanovišti smrčin. Může být [[~~Prales\|pralesního~~prales]]ního charakteru, nebo všelijak člověkem ovlivněná. Přirozený výskyt smrku zteplilého je však mnohem širší než rozšíření přirozených smrčin. Smrk bývá v různém poměru součástí i jiných společenstev. Především to jsou horské [[bučina\|bučiny]], kde smrk někdy tvoří významnou složku stromového patra. Společenstva horských smrčin a horských bučin do sebe často plynule přecházejí, bez ostré a jasné hranice. Smrk ztepilý může být složkou i v dalších typech společenstev, např. některých typů [[Lužní les\|lužních lesů]], např. tzv. smrkových [[Olšina (les)\|olšin]] aj. Sekundární smrčina je smrčina podmíněná činností člověka v minulosti a vesměs zaujímá stanoviště jiných společenstev, často ve formě hospodářské [[Monokultura\|monokultury]]. Nejčastěji jsou to původní stanoviště bučin, méně často i [[Dubohabřina\|dubohabřin]], luhů, doubrav atd. Sekundární smrčiny můžeme najít na stanovištích horských bučin, kde mohou plynule přecházet do přirozených smrčin. Mohou se ale nacházet i v nižších polohách, kde je smrk původní jen jako velmi minoritní dřevina na některých stanovištích. Někdy najdeme sekundární smrčiny i mimo přirozený areál smrku. == Přirozené smrčiny ve střední Evropě == [[Soubor:Picea abies forest at Puech du Pal 02.jpg\|náhled\|V bylinném patře smrčin často zcela převládají mechy]] Řádek 23 ⟶ 24: == Literatura == * Chytrý, Milan (ed.): ''[[Katalog biotopů České republiky]]'', 2. vydání, AOPK 2010, s. 340–349 * Chytrý, Milan (ed.): ''Vegetace České republiky, díl 4.'' Academia, Praha 2012 == Externí odkazy == * {{Commonscat}} {{Portály\|Biologie\|Rostliny\|Stromy}} [[Kategorie:Biotopy v Česku]] [[Kategorie:Lesy]]

Smrčina: Porovnání verzí