18 035
editací
m
drobné úpravy (reference, mezery, napřímení šablon, zkrácení odkazů, typografie)
m (drobné úpravy (reference, mezery, napřímení šablon, zkrácení odkazů, typografie)) |
|||
|
V [[čeština|češtině]] se člen jako samostatný [[slovní druh]] nevyskytuje. Podstatná jména lze ve větě identifikovat podle jejich [[Tvarosloví|morfologických]] vlastností (většina [[flektivní jazyk|flektivních jazyků]] rovněž nemá člen). Pro rozlišení určitosti a neurčitosti (respektive [[Kontext (lingvistika)|kontextové zapojenosti]] a novosti) se v češtině používá [[slovosled]] (viz též [[aktuální členění větné]]). V hovorovém stylu se často využívají [[zájmeno|zájmena]] ''nějaký'' a ''ten'' (případně [[číslovka]] ''jeden'') ve stejné funkci jako člen neurčitý resp. určitý v jiných jazycích. Nicméně toto použití není závazné, závisí na volbě mluvčího. Tyto prostředky se využívají zejména pro zdůraznění.
Někteří autoři se domnívají, že rozšířené užívání zájmena ''ten'' (všimněte si podobnosti s německým členem ''den'') ve funkci blízké určitému členu může být dáno silným vlivem němčiny.<ref>Hajičová E., Panevová J. in Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Nakl. Lidové noviny, Praha 2002, s 68. {{ISBN|80-7106-484-X}}.
=== Němčina ===
| |||