Veles (město): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozš |
+rozš. |
||
Řádek 34:
Na místě dnešního města Veles bylo první město zbudováno v roce 168 př. n. l. a to pod názvem ''Bila Zora''. V 7. století město osídlili [[Slované]]. Současný název města je doložen od [[11. století]]. Ze středověku pochází např. [[Klášter sv. Dimitrije (Veles)|klášter sv. Dimitrije]].
Veles byl pod nadvládou [[Osmanská říše|Turků]] v letech [[
V roce [[1831]] a znovu v roce [[1840]] se ve Velesu rozšířila [[cholera]], v roce 1833 zasáhly město nebývalé mrazy a v roce [[1847]] došlo k velkým [[povodeň|povodním]]. I přesto však v 19. století došlo k hospodářskému vzestupu města. Reformy a liberalizace v Osmanské říši umožnily výstavbu nových kostelů. Dnes mezi hlavní památky ve městě pak patří kostel sv. Panteleimona z [[19. století]]. Během turecké nadvlády byl administrativně součástí [[sandžak]]u (turecké správní jednotky) se sídlem ve [[Skopje]], po roce [[1877]] se stal součástí [[Kosovský vilájet|Kosovského vilájetu]].
Na začátku [[20. století]] byly ve Velesu v provozu dvě základní školy s [[bulharština|bulharským]] vyučovacím jazykem a jedna se [[srbština|srbským]], rumunským a řeckým. Řekové rovněž ve Velesu provozovali střední školu. Od roku [[1912]] bylo město součástí srbského království. Následně bylo vyhnáno obyvatelstvo,
| příjmení = Boškovska
| jméno = Nada
| odkaz na autora =
| titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2009
| počet stran =
| isbn = 978-1-78453-338-0
| kapitola =
| strany = 32
| jazyk = angličtina
}}</ref> V meziválečném období zde byl hlavním průmyslovým podnikem závod na výrobu [[slunečnicový olej|slunečnicového oleje]].<ref name="YMBT-136">{{Citace monografie
| příjmení = Boškovska
| jméno = Nada
| odkaz na autora =
| titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito
| vydavatel = I. B. Tauris
| místo =
| rok = 2009
| počet stran =
| isbn = 978-1-78453-338-0
| kapitola =
| strany = 136
| jazyk = angličtina
}}</ref>
Za druhé světové války bylo připojeno k [[Bulharsko|Bulharsku]]. Probíhala asimilační politika s cílem integrovat Veles (stejně jako celý zbytek dnešní Severní Makedonie a část Srbska) do bulharského etnického prostoru. Probíhaly různé akce, symbolizující odpor proti okupaci. V roce [[1942]] se uskutečnila stávka místních studentů gymnázia, obyvatelstvo vstupovalo postupně do partyzánských řad. Ve Velesu se rovněž nacházela i ilegální tiskárna letáků proti okupaci. Město bylo osvobozeno od okupace dne [[9. listopad]]u [[1944]] jednotkami [[8. veleská brigáda|8. veleské brigády]] [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávských partyzánů]]. Následovala řada procesů s kolaboranty bulharské vojenské správy a jejich sympatizanty.
Po druhé světové válce probíhala industrializace a modernizace města. V severní části vznikly nové čtvrti s bytovými domy ve stylu evropských měst. V blízkosti nádraží byla vybudována mimo jiné slévárna [[zinek|zinku]] a [[Olovo|olova]]. Dokončena byla roku [[1973]].<ref>[https://marh.mk/topilnica_olovo_cink_veles/ Profil stavby na stránkách Makedonska arhitektura {{mk}}]</ref> Po rozpadu Jugoslávie a ekonomické transformaci byl podnik uzavřen a dnes je se jeho areál rozpadá.<ref name="danas-rs">{{Citace elektronického periodika
| titul = Сеништето на топилницата сè уште загадува, велешани чекаат спас од државата
| periodikum = Prizma
Řádek 49 ⟶ 75:
| datum přístupu = 2022-05-06
}}</ref>. V roce [[1979]] byla vybudována jihovýchodně od města továrna na umělá hnojiva.
V roce [[2016]] se město proslavilo jako centrum jedné z dezinformačních kampaní během [[Volby prezidenta USA 2016|prezidentských voleb v USA]].
== Kultura ==
Řádek 61 ⟶ 89:
== Doprava ==
[[File:Veles, Macedonia (FYROM) - panoramio (38).jpg|right|thumb|Střed města.]]
Veles je důležitou železniční stanicí na trase [[Bělehrad]] – [[Skopje]] – [[Soluň]] a z severomakedonských měst má nejlepší vlakové spojení s hlavním městem. Dále odtud vedou [[regionální dráha|regionální dráhy]] do [[Bitola|Bitoly]] a přes [[Štip]] do [[Kočani|Kočanů]].
| |||