Udírna: Porovnání verzí

Historie tohoto způsobu zpracování masa spadá dle některých zdrojů až do období [[pravěk]]u - je zřejmé, že podobným způsobem upravovali lidé maso před více než 80 000 léty. V dnešní době je možné díky moderním technologiím udit maso [[průmysl]]ově za pomoci plně automatizovaných systémů. Stejně tak dobře ale mohou posloužit malé zahradní udírny, které jsou populární obvzláštěobzvláště na [[venkov]]ě. Každá země, každý kraj má specifické postupy uzení, přičemž některé místní produkty získaly celosvětový věhlas (kupříkladu [[parmská šunka]]).

*'''Uzení studeným kouřem''' - udí se za teploty 12-25 °C a vlkostivlhkosti 75-85%. Maso musí být před uzením zcela „suché“. Doba uzení se pohybuje v řádu [[den|dnů]] až [[týden|týdnů]]. Tímto způsobem se udí především [[šunka]] a některé druhy [[salám]]ů, nebo [[klobása|klobás]]. Uzení za studena je poměrně dosti náročné, v [[Česko|České republice]] v rámci „chalupářských udíren“ takřka nepoužívané.

*'''Uzení horkým kouřem''' - probíhaprobíhá při teplotě 50-90 °C po dobu desítek minut až několika hodin. Hodí se například pro předvařenou šunku, nebo klobásy, maso má ovšem při použití tohoto způsobu nízkou trvanlivost a též chuť není tak výrazná a kvalitní.

# ''skříňové'' - zřejmě nejčastější typ udíren, který lze vidět na veknovskýchvenkovských zahrádkách. Skříň může být postavena z oceli, dřeva, či cihel.