Verze z 6. 5. 2021, 21:05 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 358 178 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 5. 2022, 15:23 editovat zrušit editaci Tengoblinekcz-bot (diskuse \| příspěvky) Roboti 19 694 editací m drobné úpravy (reference, mezery, napřímení šablon, zkrácení odkazů, typografie) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Beer_wuerzburger_hofbraue.jpg\|náhled\| Sklenice piva s velkou pěnovou čepicí]] [[Soubor:Mai_2012_Weißbier.JPG\|náhled\| Sklenice piva na které spadla pěna a zanechala po sobě znatelné kroužkování]] '''Pivní pěna'''<ref>Gregg Smith and Carrie Getty, The Beer Drinker's Bible (Boulder CO, 1997).</ref> je [[pěna]] na hladině [[Pivo\|piva,]] která je vytvářena bublinami plynu, převážně [[Oxid uhličitý\|oxidu uhličitého]], stoupajícího k hladině. Prvky, které tvoří pěnu, jsou mladinový protein, kvasinky a zbytky chmele. Oxid uhličitý, který tvoří bubliny v pěně, vzniká během [[Kvašení\|fermentace]]. Sycení oxidem uhličitým může nastat před nebo po plnění piva do [[Pivní láhev\|lahví]], [[Keg\|sudů]] nebo ostatních obalů. Pokud pivo pokračuje v kvašení v láhvi, pak vzniká oxid uhličitý přirozeně a pěna se vytvoří při otevření a nebo nalití piva. Pokud je pivo [[Pasterace\|pasterizováno]] nebo filtrováno, musí být nasyceno oxidem uhličitým pomocí stlačeného plynu při stáčení do obalů. Řádek 42: == Tvorba pěny pomocí dusíku == Krémová pěna na pivech, jako je [[Guinness~~\|Guinness,~~]], je vytvořena widgetem v plechovkách nebo lahvích pomocí [[~~Dusík\|dusíku~~dusík]]u nebo procesem čepování [[Čepované pivo\|sudového piva]] ze sudu pomocí dusíku nebo směsného plynu (oxid uhličitý ve směsi s dusíkem). Použití dusíku, který propagoval Guinness, vytváří pevnou pěnu s malými bublinkami a snižuje nadměrně kyselou chuť, která často vzniká při použití samotného oxidu uhličitého. == Destabilizace == Jedním z mechanismů destabilizace pivní pěny je gravitační odvodnění. Pivo mezi bublinami odtéká a způsobí oddělení kapalné a plynné fáze. To umožňuje bublinám vzájemné přiblížení a spojení. To lze zpomalit zvýšením [[Viskozita\|viskozity]] kapaliny. Dalším mechanismem destabilizace je ostwaldovo dozrávání. Plyn bude difundovat z menších bublin do větších bublin v důsledku vysokého tlaku spojeného s menšími bublinami. To lze vysvětlit Laplaceovým tlakem. To lze zpomalit nízkou rozpustností plynu. Příkladem toho je přidání dusíku do piva. Velký účinek lze pozorovat pouze při přidání 20 ppm [[Dusík\|plynného dusíku]]. Bylo vědecky prokázáno, že pivní pěna exponenciálně klesá. Tento výzkum získal v roce 2002 [[Ig Nobelova cena\|Ig Nobelovu cenu]] za fyziku. == Reference ==

Pivní pěna: Porovnání verzí