Jan Sádlo ze Smilkova: Porovnání verzí

}}</ref> Byl členem královské rady, správcem královských financí, purkrabím na [[Bezděz (hrad)|Bezdězu]] a královským lovčím. Nejvýznamnějšího úřadu dosáhl v roce 1419, kdy jej Václav IV. jmenoval [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnským purkrabím]]. Po Václavově smrti ho [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] koncem téhož roku v úřadu nahradil [[Zdeslav Tluksa z Buřenic|Zdeslavem Tluksou z Buřenic]] (za odstoupení [[Karlštejn|Karlštejna]]a dostal od Zikmunda zboží litomyšlského biskupství, takže se vyskytly spekulace, že dočasně přešel na jeho stranu).<ref name=":0">{{Citace monografie

Základem rodového majetku byl nejspíš [[Smilkov|Smilkov.]]. Z této zemanské rodiny jsou známi ještě stejnojmenný strýc a bratr Chval. [[Zbořený Kostelec (hrad)|Kostelec]] (nad Sázavou, nyní Zbořený Kostelec) a městečko [[Miličín]], podle nichž se Jan také psal, získal asi ve službách krále Václava.<ref name=":0" /> V roce 1415 koupil Jan Sádlo dům na Novém Městě pražském. Po jeho popravě byl dům zabaven, ostatní majetek snad podržela vdova Marta z Březí, která se později provdala za Jana z Hrádku, jinak z Kralovic (mezi lety 1426 a 1434 [[Sirotčí svaz|sirotčího]] hejtmana). Kostelec prodal jeho syn Jan asi v roce 1443 Kunši Rozkošovi z Dubé.<ref>{{Citace elektronického periodika