Jazykový zákon z roku 1615: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Lei (diskuse | příspěvky)
I. část zákona; další k doplnění
 
Lei (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 19:
 
 
Více se na uvedené sem do tohoto království, vlasti naší milé všlijakých cizéchcizích jazyků a národů vydávají. Na potomní však a budoucí časy od zavření tohoto Generálního sněmu, aby žádný cizozemec, kterýžby jazyka českého neuměl a potřeby své v témž jazyku srozumitelně hned nésti nemohl, do země za obyvatele, ani do měst za měšťana, žádným způsobem přijímán nebyl; nýbrž aby každý ten, kdož by toho, aby do království tohoto přijat byl žádati chtěl, nejprev se jazyku českému dobře vyučiti má, a kdyžbyse naučil, tu teprve, aby mu se toho dostati mohlo, a prve nic; však s touto při tom znamenitou vejminkou: aby žádný takový v nově do země přijatý cizozemec ani děti jeho do třetího kolena na žádné ouřady buď zemské neb městské, ani také do žádných soudův dosazováni nebyli. A to sice proto, že není možné cizozemcům tak rychle všech zvyklostí a obyčeje zemích svých, v nichž zrozeni jsou, odvyknouti; aby snad jsou v nějakých povinnostech potřebováni, něco takového do této země nevtrousili, a právům království tohoto, podle nichž samých, obyvatelé země české souzeni býti měli, tak naspěch rozuměti a se naučili, tak i proto, aby starožitní Čechové, jakožto praví, vlastní a přirození vlasti této naší mlié synové tými v nově do země přijatými cizozemci, jako nějakými pastorky jejími větší odměny za věrné a platné služby králům českým a království tomuto činěné užíti mohli. A i jiní vidoucí při děetch odměnu zasloužilosti otců, nadějíc se téhož při synech svých, tudy jako ponúknuti byli tím ochotněji v potřebách obecných se potřebovati dáti, a žádné práce a snažnost ke vzdělání obecného dobrého sobě nelenovali.