Lýsandros: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Literatura: ČJ za použití AWB
flota vs flotila
Řádek 2:
'''Lýsandros''' († [[395 př. n. l.]]) velel [[Sparta|spartskému]] loďstvu, které zvítězilo nad Athéňany v [[Bitva u Aigospotamoi|bitvě u Aigospotamoi]] v roce [[405 př. n. l.]] V následujícím roce vstoupil Lýsandros do [[Athény|Athén]] a ukončil tak [[Peloponéská válka|peloponéskou válku]].
 
Lýsandros náležel k Héraklovcům (údajným potomkům [[Héraklés|Hérakla]]), nicméně nebyl členem spartských královských rodů. O jeho mládí toho není příliš mnoho známo. Jeho rodina nepatřila k bohatým a vlastně není vůbec jasné, jak se Lýsandrovi podařilo získat funkci velitele spartské flotilyfloty (''nauarchos'').
 
Když se [[Alkibiadés]] na konci peloponéské války znovu připojil na stranu Athén, byl Lýsandros pověřen velením nad spartským loďstvem v [[Egejské moře|Egejském moři]], jež tehdy kotvilo v [[Efesos|Efesu]] ([[407 př. n. l.]]). Lýsandros následně přesvědčil nového [[Lýdie (země)|lýdského]] satrapu a syna [[Perská říše|perského]] [[Šáhanšáh|velkokrále]] [[Dareios II.|Dareia II.]], [[Kýros Mladší|Kýra mladšího]], aby zvýšil perskou finanční pomoc Sparťanům. Když Lýsandros opouštěl [[Sardy]], chtěl ho prý Kýros nějakým způsobem obdarovat, načež Lýsandros požádal Kýra, aby zvýšil žold jeho námořníkům. To mělo za následek, že posádky sloužící v athénském loďstvu přecházely do lépe placené služby v [[peloponés]]ké flotileflotě.
 
Alkibiadův zástupce Antiochos, velící athénské flotileflotě během [[stratég]]ovy nepřítomnosti, se nechal Lýsandrem strhnout k [[Bitva u Notia|bitvě u Notia]], v níž však Sparťané dosáhli přesvědčivého vítězství. Athéňané poté učinili Alkibiada odpovědným za tuto porážku a zbavili ho velení. Následně přetáhl Lýsandros na stranu Sparty [[Malá Asie|maloasijské]] řecké obce dosud podřízené Athénám, když poskytl místním stoupencům spartské věci slib ustavení dekarchií – [[Oligarchie|oligarchických]] vládnoucích orgánů složených z deseti mužů z [[Aristokracie|aristokratických]] kruhů. Do spojeneckých obcí byli dále vysíláni spartští vojenští velitelé, tzv. [[harmost]]i.
 
Podle spartských zákonů bylo zakázáno, aby jedna a tatáž osoba zastávala stejný úřad dvakrát po sobě. Novým velitelem flotilyfloty byl proto určen [[Kallikratidás]]. Lýsandros však oslabil jeho postavení, když vrátil Kýrovi jeho zlato a odplul s flotilouflotou zpět na Peloponés. Když Kallikratidás po porážce v [[Bitva u Arginuských ostrovů|bitvě u Arginuských ostrovů]] ([[406 př. n. l.]]) zemřel, spartští spojenci požadovali Lýsandrovo opětné jmenování velitelem loďstva. Novým admirálem byl sice nakonec učiněn Arakos, přičemž Lýsandros byl formálně pouze jeho zástupcem, ve skutečnosti však osobně velel flotileflotě.
 
V této pozici Lýsandros přispěl rozhodující měrou k definitivní porážce athénského loďstva v [[Bitva u Aigospotamoi|bitvě u Aigospotamoi]] v roce [[405 př. n. l.]], která prakticky ukončila peloponéskou válku. V [[Attika|Attice]] se poté spojil s vojskem spartských králů [[Ágis II.|Ágida II.]] a [[Pausaniás (Sparta)|Pausania]] a když se vyhladovělé Athény po několikaměsíčním obléhání konečně vzdaly, dosadil Lýsandros Athéňanům vládu třiceti mužů, kteří se stáli později známí jako [[třicet tyranů]].