Wikipedie

Časová tíseň: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
sekce časová tíseň v šachu
→‎Šachy: drobné úpravy
Řádek 2:
 
== Šachy ==
V šachu je časová tíseň, stejně jako všude jinde, postiženým dosti nevítaná okolnost, neboť pro něj představuje obrovskou nevýhodu. Základní rada vtloukaná do hlavy začátečníkům, je taříká, že soupeř v časové tísni je dobrá věc, ale že nesmějí za žádných okolností připustit, aby z toho uměle udělali časovou tíseň i pro sebe - tahat musí dál svým tempem. Pokud se sami dostanou do časové tísně a čas je přidělován na tahy (např. klasické dvě hodiny na 40 tahů), mají se snažit maximálně šetřit čas - opakováním tahů a pozic a podobně. Turnajová pravidla [[FIDE]] umožňují hráči v časové tísni přerušit zapisování tahů do partiáře a doplnit zápiszáznam až poté, co časová tíseň odezní.
 
'''„Specialisté“'''
Přesto žePřestože je však časová tíseň obrovskou nevýhodou, existuje zde fenomén jakýchsi specialistů na časové tísně, kteří se do nichníh často dostávají (těžko říci nakolik dobrovolně) a používají jeji jako zbraň proti soupeři. Soupeři méně zkušení, či soupeři více emociální či příliš sebevědomí, totiž často podléhají tlaku touhytouze využít příležitosti a ještě více postiženému jeho úlohu ztížit. a samiSami začnou tahat rychleji (aby nemohl přemýšlet v jejich čase), čímž ovšem sami riskují přehlédnutí. ''De facto'' tak mění klasickou partii na [[bleskový šach|blicku]], kde sice mají určitou výhodu aktuálních podmínek, ale zároveň poměrně zásadní nevýhodu v tom, že soupeř je zpravidla dalece převyšuje zkušenostmi a předpoklady pro takový druh hry. (tétoTéto zdánlivě banálníprimitivní psychologické chyby se dopouštějí i zkušení šachisté - pro nikoho není lehké připustit, že na takovou hru „pod tlakem“ nemá či že soupeř je v ní lepší). Příkladem šachisty pravidelně upadajícího do časové tísně a lovícího pak v kalných vodách skalpy soupeřů je český velmistr [[Jan Smejkal]].▼
 
Příkladem šachisty pravidelně upadajícího do časové tísně a lovícího pak v kalných vodách skalpy soupeřů je český velmistr [[Jan Smejkal]].
▲Přesto že je však časová tíseň obrovskou nevýhodou, existuje zde fenomén jakýchsi specialistů na časové tísně, kteří se do nich často dostávají (těžko říci nakolik dobrovolně) a používají je jako zbraň proti soupeři. Soupeři méně zkušení, či soupeři více emociální či příliš sebevědomí, totiž často podléhají tlaku touhy využít příležitosti a ještě více postiženému jeho úlohu ztížit a sami začnou tahat rychleji (aby nemohl přemýšlet v jejich čase), čímž ovšem sami riskují přehlédnutí. ''De facto'' tak mění klasickou partii na [[bleskový šach|blicku]], kde sice mají určitou výhodu aktuálních podmínek, ale zároveň poměrně zásadní nevýhodu v tom, že soupeř je zpravidla dalece převyšuje zkušenostmi a předpoklady pro takový druh hry (této zdánlivě banální psychologické chyby se dopouštějí i zkušení šachisté - pro nikoho není lehké připustit, že na takovou hru „pod tlakem“ nemá či že soupeř je v ní lepší). Příkladem šachisty pravidelně upadajícího do časové tísně a lovícího pak v kalných vodách skalpy soupeřů je český velmistr [[Jan Smejkal]].
 
{{Šachový pahýl}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Časová_tíseň“