Kozácký hetmanát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
politologicko-historická upřesnění (zejména vztah Záporožské Siči k Hetmanátu a vztah jich obou k Rusku) a dodatky; typo
m frmt
Řádek 48:
| zánik = [[1764]] – zrušení autonomie hetmanátu carevnou [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou II.]]
}}
'''Kozácký hetmanát''' ({{vjazyce2|uk|''Гетьманщина''}}, ''Hetmanščyna''), dobově zvaný '''ВійськоZáporožské Запорозькеvojsko''' ({{vjazyce2|uk|''Військо Запорозьке''}}, ''Vijsko Zaporozke''), byl polonezávislý státní útvar záporožských [[Kozáci|kozáků]] na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Byl založen roku [[1649]] hejtmanem [[Bohdan Chmelnický|Bohdanem Chmelnickým]], během jeho povstání probíhajícího letech [[1648]] až [[1657]] na východních územích [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unie]], a již roku [[1654]] začleněn pod ochranu (vojensko-politickou nadvládu) [[Ruské carství|Ruského carství]], aby tak kozáci získali mocného spojence v těžkých bojích proti Rzeczi pospolité. Kompromisní [[Andrusovské příměří|andrušovské příměří]] ([[1667]]) ukončilo polsko-ukrajinsko-ruskou válku, ale rozdělilo území Hetmanátu podél toku [[Dněpr]]u, přičemž autonomní část pod ruskou vládou zůstala pouze na levém (východním) břehu řeky (s cípem země kolem [[Kyjev]]a na pravém břehu). Kozácká autonomie byla roku [[1708]] carem [[Petr Veliký|Petrem Velikým]] podstatně omezena, jako trest za „zradu“ hejtmana [[Ivan Mazepa|Ivana Mazepy]], jenž se pokusil ve spojenectví se [[Švédská říše|Švédskem]] odtrhnout od Moskvy a nakonec skončila rokem [[1764]], kdy byli kozáci poraženi ruskými vojsky a institut hejtmanství úplně zrušen carevnou [[Kateřina II. Veliká|Kateřinou II.]] Území bylo následně přímo začleněno do Ruska jako [[Maloruská gubernie]].
 
Uvnitř autonomního Hetmanátu, v jeho jižní části, bylo ještě území tzv. [[Záporožská Sič|Záporožské Siči]], podléhající přímo hejtmanovi, resp. spadající pod vrchní společnou rusko-polskou správu a jinak se řídící vlastním pořádkem. Roku [[1775]] byla Ruskem definitivně dobyta a zrušena i tato samosprávná entita; hlavním podnětem tu byla výrazná podpora záporožských kozáků [[Pugačovovo povstání|Pugačovovu povstání]]. Zbylí kozáci, kteří se nechtěli podřídit ruským pořádkům, zejména zaváděnému [[nevolnictví]], utekli na západ do delty [[Dunaj]]e na území [[Osmanská říše|Osmanské říše]], kde založili [[Zadunajská Sič|Zadunajskou Sič]], jež se stala tureckým vazalem. (Tato Sič pak zanikla roku [[1828]], když se tamní kozáci připojili k ruské armádě během osmé, resp. deváté [[Rusko-turecká válka (1828–1829)|rusko-turecké války]].)